Je to hra stínů, co svádí tvou duši
Chytne tě a nepustí, jsi z toho na kaši
Problémy, co skrýváš, jsou v tobě uvnitř
Vždy, když je uvidíš, říkáš si: Nekřič!
Je to tvým tajemstvím. To, co se opravdu děje
Vypadá to dobře a celkem hezky se to směje
Ale když se nad tím zamyslíš, řekneš si
Co tu vůbec dělám? To není, co chci!!
Neustále volají ty vrčící hlasy
Ty víš, komu patří, jsou plné krásy
Falešné krásy, která tě chce opít
Pohrát si, zneužit, oči ti zašít
Pocit spokojenosti, ten už sotva znáš
Ale když už jednou přijde, tak si ho važ
Ze tmy se vynoří a ve tmě zase zmizí
Když prochází světlem je tak moc cizí
Když prochází světlem, vytváří stíny
Hrají si s tebou bez pocitu viny
Hrají a mámí a tobě se to tak líbí
Protože ty víš, že ti jedna věc chybí
ČTEŠ
Ze dna na dno
PoetryTaková kratší "sbírka básní", co jsem napsal před několika lety a prostě jsem se rozhodl to zveřejnit a netajit jen pro vyvolené.
