Krev na mých botách zanechává rudé šlépěje
Na cestě vedoucí pouští do daleka
Déšť ani čas ty ohavné skvrny nesmyje
Kdo po té cestě jde se jich k smrti leká
Vracím se z cizí země, vracím se z cizí války
V uniformě od kulek na skrz děravé
Po cestě táhnoucí se do velké dálky
Na její cíl mám vzpomínky míhavé
Bojoval jsem za lásku, čest pravdu a svobodu
Odvaha visela mi na vlásku, při pohledu do hrobu
Jak kráčím pustou krajinou nemající po životě stopy
Promítám si v hlavě jeden stejný děj
Kdy záblesky z pušek a granátů z nás udělaly chlapy
A naučily věřit i tam, kde je beznaděj
Mrtvá těla pomalu dopadají na zem
Patřila těm, které jsem jen krátce znal
I když se potím, tak se chvěji mrazem
Proklínám toho, kdo jim život vzal
Šelma válka si vybírá svou krutou daň
Nezná slitování, milost nebo únavu
Přítelova krev hřeje mou špinavou dlaň
Když rukama podepírám jeho hlavu
Ze zablácené země zvedám svou zbraň
Vstávám se silným křikem a nenávistí
Do nekonečna opakuji Pánbůh nás chraň!!!
Dopřej nám dlouhý život, to štěstí
Bojoval jsem za lásku, čest pravdu a svobodu
Odvaha visela mi na vlásku, při pohledu do hrobu
Když utichají výstřely a vzduch se pročišťuje
Mně nezbývá již příliš mnoho sil
Kde je mé Já? Věřím, že někde tu je
Ztracené ve věčnosti minulých chvil
Kapky deště stále plní louže krve
Některé cinkají o helmy vojáků
V tom tichu se na povrch dere
Strach z těch temných černých oblaků
Když ustal déšť a rozestoupily se mraky
Rudé paprsky zalily všechnu zkázu kolem
Moře prázdných těl tam leželo před mými zraky
Jejich duše jsou vítány andělským sborem
Slza stékající po mé tváři již padá dolů k zemi
O kámen se tříští do všech světových stran
Lapám po dechu, vzduchu nedostává se mi
Škrtí mě svědomí ode mě vypálených ran
Bojoval jsem za lásku, čest pravdu a svobodu
Odvaha visela mi na vlásku, při pohledu do hrobu
Příliš těžká je lopata zvedající mokrou hlínu
Od budoucích hrobů mých mrtvých přátel
Na jejich utrpení myslím každou vteřinu
Na zbytečně zhaslé záře kdysi živých světel
Nechybělo málo k tomu, abych tu ležel mezi nimi
Díky Bohu za to, že jsem tolik štěstí měl
Proklínám válku, tu bezcitnou svini
To pro ni jsem se celé roky strachem chvěl
Bojoval jsem za lásku, čest pravdu a svobodu
Odvaha visela mi na vlásku, při pohledu do hrobu
Bolí mě nohy jak procházím nehostinnou krajinou
Po cestě bez trávy, vody, luk a rozkvetlých stromů
Samotným peklem a ďáblem snad i zatracenou
Vedoucí k mému cíli, vedoucí zase zpátky domů
Vracím se jako vítěz, cítím se však jako poražený
Velký kus sebe jsem nechal na bitevním poli
Bojoval jsem ve válce, která moje vůbec není
Na duši mám rány, které stále ještě hodně bolí
Bojoval jsem za lásku, čest pravdu a svobodu
Odvaha visela mi na vlásku, při pohledu do hrobu
Nad nímž je náhrobní kámen, právě s mým jménem
Spi sladce, sbohem a ámen, navždy budeš s Pánem
ČTEŠ
Ze dna na dno
PuisiTaková kratší "sbírka básní", co jsem napsal před několika lety a prostě jsem se rozhodl to zveřejnit a netajit jen pro vyvolené.