F#ck your body|H.S.FF| AU

XXI. We are psychotic, aren't we?

Third person:

,, Ano mami, rozumím. Ano, dobře. Já vím. Díky. Měj se." Hnědovláska konečně vydechla a prohrábla si vlasy.

,, Můžu zůstat." Usmála se na postavu muže stojícího ve dveřích. Na jeho tváři se objevil úsměv také. 

,, Dobře, takže já jdu objednat tu pizzu." Řekl a přešel ke stolečku, na kterém se nacházel jeho mobil. Vyťukal již známé číslo nejbližší pizzerie a násdeně jej vytočil. Děvče se začalo rychlým krokem přemisťovat do pokoje svého společníka. V hlavě se jí přehrávaly myšlenky ohledně jeho pozvání na koncert. Frustrovaně si hodila všechny vlasy přes jedo rameno a posadila se na postel. Její zrak spočinul na rámečku s fotkou, kterou si nepamatovala. 

Vzala ji do ruky a pořádně si ji prohlédla. Byla na ní ona se zavřenýma očima a vedle ní kudrnatý chlapec s vyplazeným jazykem. Zamračila se. Nelíbilo se jí, že si ji fotil ve spánku a byla si jistá, že toto nebyla jeho jediná fotografie.

Rámeček znovu položila na noční stolek a lehla si na postel. Zavřela oči a rukama si prohmatala spánky.

,, Sakra, sakra, sakra." Věci, které se jí v poslední době děly ji ničily, protože nad nimi neměla ani nejmenší moc. V posledních několika letech vše držela pevně v rukou a nyní se jí věci vymykaly. 

Zamilovala se, čekaly ji zkoušky, příhlášky, stáže a neskutečně moc dalších věcí. Otřásla se pod náporem myšlenek a oči znovu otevřela. Hlavu a sní i celé tělo otočila k oknu, ze kterého vyhlédla ven. Už se stmívalo. Na ulici nikdo nebyl. 

Náhle ucítila, jak se postel prohla. Zrak přemístila na osobu, která pohyb nábytku vyvolala.

,, Harry, ten koncert."

,, Ano?"

,, Proč si ho označil za rande?" Povzdechl si a rukou si vjel do vlasů. 

,, Chci aby to bylo skutečné rande. Ne jako všechen ten čas, který spolu trávíme takhle. Tímto způsobem. Chci si s tebou vyjít jako kluk s holkou." 

,, Chceš říct, že teď jsme tu jako oba kluci nebo co?" Zasmál se a pokroutil hlavou.

,, Ne takhle to nemyslím. Jde o tenhle náš vztah. Poslední dobou....spíše už od toho víkendu v Holmes Chapel se chováš jinak. Nevím, jestli to způsobila moje rodina, nebo jsem něco udělal já, ale štve mě to. Před tím, jsme nic nebrali vážně, nic nepotřebovalo vysvětlení, ale od toho večera u Steph doma to vysvětlení hledám-"

,,Harry takhle to není já...-"

,, Ne, nepřerušuj mě. " Pokroutil hlavou. Děvče zmlklo.

,,  Už jsem ti hodněkrát říkal, že jestli budeš s tímhle chtít skončit, tak stačí říct. A myslel jsem to vážně, ale poslední dobou mě to začíná vadit. Ne vadit spíš...zamotává se to. Jsou v tom city jak z mé strany , tak z tvojí - a nesnaž se to popřít- a já to chci vyřešit. Možná...."Zmlkl. Dívka se zatvářila nechápavě. Stoupla si a došla k němu.

,, Harry víš co? Neřešme to. Nevím jak ty, ale já na tuhle konverzaci nejsem psychicky připravená a snažím se na to pokud možno nemyslet. Do týhle situace jsme se dostali sami a naší vinou, ale já ji neodlám rozpitvávat. Všechno zase odpluje a pokud jde o ty city. Ano, city tu jsou, ale ne hlubší než kamarádské. Možná o trochu, ale nepřekračují hranici lásky a pravděpodobně ani nikdy nepřekročí. Nebo tak je tomu z mojí strany. Plete se do toho pouze emoční pouto a fyzická přitažlivost, která tě možná trochu mate, protože mě občas ano, ale to je všechno. Žádná láska. A bude lepší, když to tak zůstane. Já nehodlám tvrdit, že jsme jen kamarádi, protože oba víme, že je v tom víc, ale ne tolik, abychom jsme to řešili. Na ten koncert můžeme klidně jít jako na rande, ale předem ti říkám, nic si od toho neslibuj." Kučeravý chlapec kývl a přestal se jí dívat do očí. Nezvládal pohled jejích azurově modrých kukadel, které na něj vyčítavě pohlížely.