Clarke&Clavier - Pro(v)dáno/Cz - 1D story

Michelle - Harry v obleku

Cestou domů jsem přemýšlela. Oba mají svým způsobem pravdu. Na to, abych se teď hned vdala, se cítím mladá, vyhovuje mi to, tak jak to je.

Rozhodilo mě snad setkání s Harrym, vidina, že může existovat člověk, co si užívá života plnými doušky a prochází mu to? Neudělal na mě větší dojem. Proč si to Zayn vlastně myslí? Harry je jenom namyšlený floutek, co si myslí, že může mít všechno. Nemůže…

„Ahoj Michelle.“ Vida my o vlku…

„Harry Styles!“ řeknu.

„V celé své dokonalosti,“ zašklebí se.  

„Kde se tu bereš?“ Vzhledem k tomu, že mi začal tykat jako první, nemá smysl mu vykat.

„Byl jsem si vyzvednout smoking,“ řekne.

„Smoking, na odpoledne?“ podivím se.

„Ne, dorazím tam až večer, není potřeba se tam teď odpoledne nudit, když si můžu přijít až na to nejlepší.“

„Nejlepší?“ připadám si, že mi mozek vypověděl službu.

„Dražbu přeci.“

„Aha.“

Pak se nakloní a pošeptá mi smyslně do ucha: „Těším, jak si to tam spolu užijeme.“ 

Musím přiznat, že mě to trochu zaskočí, navíc se sebere a bez jediného dalšího slova odejde. Kdo by dal přednost někomu takovému? Leda blázen. Při představě, že mi bude Harry dělat společnost na té akci, mám nepříjemný pocit. Považuji se za člověka se silnou vůlí, ale co když ho to nepřejde, jak dlouho dokážu odolávat jeho útokům? Znám ho, vím toho o něm od Emily spoustu, nepřistoupím na tu jeho hru. Nemám to v plánu.

***

S povzdechem vkročím do dveří sálu v Buckley´s a rozhlédnu se, jestli neuvidím Emily. Vypadá fantasticky, musím uznat. Šklebí se na mě od stolu a je vidět, že je ráda, že jsem konečně tady.

Nezklame: „Jsem ráda, že už jsi tady. Ty krajky a porcelán, co se draží, mi už docela lezou na nervy. Mimochodem, vypadáš v těch šatech fantasticky, jako Sněhurka,“ řekne.

„Díky, ty taky vypadáš skvěle. Proč jsme tu vlastně musely být tak nechutně brzo?“

„Copak tvé srdce netouží po krajce nebo porcelánu?“ zatváří se naoko šokovaně.

„Ne, díky,“ otřepu se. Na to mám přeci dost času.

S postupující hodinou a blížící se dražbou začnu být nervózní, po večeři začne hrát hudba, to aby se tancechtivé páry mohly veřejně předvádět.  Zahlédnu Harryho, v bílém smokingu s rudou košilí vypadá skvěle, v klopě má ledabyle zasunutou růži. Dojde ležérně k našemu stolu.

„Dámy, dovolíte, abych si přisednul?“ Emily se zašklebí.

„Máš tu přeci rezervovaný stůl,“ řeknu.

„Jasně, ale kdybys mě tu náhodou nechtěla, můžu si sednout jinam.“ Dá velký důraz na to slovo náhodou.

„Prosím všechny dámy, účastnící se dražby, aby se dostavily na podium,“ zazní z reproduktorů.

Emily se na mě podívá: „Zřejmě tomu neunikneme.“

Odevzdaně se vydáme k ostatním.

„Drazí hosté, dovolte, abych Vám postupně představila dámy. Instrukce ohledně toho, jak dražit již máte, myslete prosím na to, že peníze jsou pro dobrou věc, každá z těchto dam je neocenitelnou společnicí a skvělou partnerkou z dobré rodiny, no podívejte, jak jsou ty dámy nádherné,“ mávne rukou ke mně, Emily a dalším asi 10 holkám.

„Připadám si jako zboží na trhu,“ prohlásí Emily, než se vydá na hlavní podium, aby předvedla svou osobu. Mám stejný pocit.