DEN 6

1.3K 153 33
                                    


Běží chodbou. Někdo na něj volá, ale on nezastaví. Málem vrazí do skříňky, když se vyřítí ze zatáčky. Proběhne chodbou a zastaví až u učebny 23A. Nemá nejmenší tušení, proč přišel, ale když vstoupí dovnitř, je mu jasné, že udělal správně.

Tate (radostně): „Co tady děláš?"

Nero se odlepí od okna a otočí se na něj. Má na sobě mikinu s japonskými znaky. A v ruce drží lízátko.

Nero (pobaveně): „Co ty tady děláš?"

Tate: „No já jsem... měl pocit, že tu mám být. Po škole. Ve tři odpoledne."

Nero: „To je zvláštní. Protože já jsem měl stejnej pocit a – děkuju, díky, Tate."

Zdá se, že poděkování Tatea potěšilo. Dojde k oknu, opře se o parapet a nakloní se k Nerovi.

Tate (zvědavě): „Za co přesně mi děkuješ? Za to, že jsem dal Tylerovi přes držku? Nebo za to, že jsem řekl, že dám přes držku každému, kdo si na tebe troufne?"

Nero: „Za všechno přece. Líbilo se mi to. I ten tvůj částečnej hysterák, kdys křičel, že hodíš jeho hlavu do koše."

Pohladí ho po tváři.

Nero: „Mohl bych si tě nechat nafurt, prosím?"

Tate chytne Nera za ruku a přitáhne k sobě lízátko. A zrovna ve chvíli, kdy ho olízne, se dveře otevřou.

Učitel (nechápavě): „Neříkejte, že jste zase po škole!"

Tate: „Ne."

Učitel: „Tak proč... Ne, na nic se neptám. Nechci nic vědět."

Zvedne ruce do vzduchu, jako by se vzdával a vycouvá. Tentokrát dokonce ani nepůsobí nerudně.

Nero: „Takže co?"

Tate: „Takže... Máš lízátko i pro mě?"

Nero (zamyšleně): „Hmm, tak si říkám, jestli bych ti připadal dostatečně okouzlující a sexy a vtipnej, i kdybych ti každým coulem nepřipomínal chodící ledničku."

Tate se laškovně usměje. Pokrčí rameny a nic neřekne.

Nero (španělsky): „Když tě pozvu na pizzu, budeš mě přitom držet za ruku, aby všichni viděli, že se milujeme, amigo?"

Tate: „Zase ti nerozumím."

Nero: „Jestli jsi věděl, že v Japonsku dávají na pizzu majonézu. A obecně nejoblíbenější tam je sýrová pizza s medem. Ročně se jí vyprodukuje obrovský množství."

Tate (odevzdaně): „No tak to jsem teda netušil, Nerone."

Nero se zasměje. Dojde k lavici a dostrká ji ke dveřím. Vyleze na ni, sundá hodiny a vyklepne z nich baterky. Potom seskočí a jednu z nich Tateovi podá. Protože je to sranda, jsou spolu a...

Čas neexistuje.


KONEC

___
Všechny naše knihy, novely a povídky najdeš na www.szabi.cz


Ve tři po školeKde žijí příběhy. Začni objevovat