První den na střední

1K 56 14
                                    

Crrr! Crrr!, hlasitě zazvonil budík a Czechia celá vystresovaná z toho že jde pozdě ve svůj první den na střední vyletěla z postele. Poté co se Czechia připravila vyrazila ze dveří a běžela co jí nohy stačily. Czechia přiběhla ke škole a náhle uslyšela zvonek, který hlásil začátek hodiny. Czechia proto vtrhla do prvních dveří, které viděla. Celá udýchaná se rozhlédla po třídě a řekla: ,,Dobrý den, je tohle učebna střední Evropy?" Ne, tohle je učebna severní Evropy, odpověděl učitel. V tu chvíli jsem ale najednou přestala poslouchat a začala se dívat na vysokého kluka, který seděl v zadu u okna a začala se červenat, zázrakem jsem se ale probrala a zeptala se učitele, kde bych učebnu střední Evropy našla. ,,Na chodbě druhé dveře vpravo", řekl učitel, jakmile svojí větu dopověděl poděkovala jsem, vyběhla z učebny a opatrně za sebou zavřela dveře. Běžela jsem po chodbě, když tu najednou jsem do někoho vrazila a spadla na zem. Au, moje hlava řekla jsem si v duchu a když jsem začala otvírat oko abych zjistila, do koho jsem vrazila, viděla jsem kluka, který mi podával ruku a říkal: ,,Omlouvám se, jsi v pořádku??". Celá jsem se začala červenat a tichým hlasem jsem odpověděl: ,,J-jo." ,,Já jsem Canada a ty jsi?" ,, J-já jsem Czechia.", odpověděla jsem mu. V tu chvíli jsem si vzpomněla, že už je vyučování a že jdu pozdě, proto jsem se omluvila a běžela dál do své učebny. Vrazila jsem do dveří a řekla jsem: ,,Dobrý den, omlouvám se, že jdu pozdě, zaspala jsem." ,,To je v pořádku Czechia sedni si vedle Slovakia" odpověděla moje učitelka a já si sedla, najednou mi do vlasů přistál smuchlaný papírek na kterém bylo napsáno: ,,Čau ségra, tak ses konečně probudila, co?? >:)". Ten hajzl! Pomyslela jsem si, on mě určitě nechal zaspat schválně! Najednou na mě někdo začal volat ,,hej", otočila jsem se a odpověděla: ,,Hmm? To mluvíš na mě?". Podívala jsem se a viděla jsem holku s krátkýmy a bílýmy vlasy, která se na mě usmála a řekla: ,,Ahoj já jsem Poland, ráda tě poznávám". Chvíli jsem nevěděla co říct, ale pak jsem jí odpověděla: ,,Já jsem Czechia a taky tě ráda poznávám" ,,Budeme kámošky?" řekla Poland a já celá překvapená jsem jí odpověděla: ,,J-jo, ráda."
Přetrpěly jsme s Poland několik hodit otravného učení a nastal čas oběda. Já a Poland jsme si samozřejmě sedly vedle sebe, ale nejednou k nám přišla jiná holka a řekla: ,,A-ahoj, můžu si k vám sednout??". S Poland jsme se na sebe podívaly a s úsměvem jsme řekly: ,,Jasně :)". Sedla si a řekla: ,,Já jsem Francie a vy??", ,,Já jsem Poland" řekla Poland. Najednou se na mě obě podívaly a já si uvědomila, že jsem se Francii zapomněla představit, proto jsem ze sebe co nejrychleji vydala pár srozumitelných slov: ,, J-já jsem Czechia, ráda tě poznávám!", a Franci se na mě pousmála a řekla: ,,Já tebe taky Czechia :)". Potom jsme s holkama začala vést různé konverzace (rozhovory) jako například jak jsou kočky úžasné, co máme rády za jídlo, co se nám líbí za kluky atd., například, věděli jste o tom, že Poland se líbí Germany a Franci zase England? Když najednou zazvonilo na přípravu, tak jsem se dozvěděla smutnou zprávu...a to, že holky mají totiž v Pondělí na odpolední vyučování tělák, zatím co já mám výtvarku ;(, v duchu jsem si říkala, že tu dvouhodinovku bez nich přežiji a holky mi navíc slíbily, že na mě u vchodu do školy budou čekat, takže domů nepůjdu sama, což je super. Dorazila jsem do třídy, kde jsem byla snad jediná holka, z čehož jsem teda moc natočená nebyla, najednou do třídy přiběhla ještě jiná holka a měla na sobě kočičí ouška a ocásek, nevěděla jsem, jestli to má přilepený, nebo doopravdy, ale řekla jsem si, že to na doma budu mít taky. Přišla do třídy a sedla si vedle mě, náhle pak ze dveří vylezla naše učitelka výtvarky a my začali kreslit. Měli jsme za úkol udělat svůj portrét a mně se to náhodou docela i podařilo, když jsem se ale koukla k kočičce, nemohla jsem nechat ústa zavřená a řekla jsem: ,,Ty kráso, to je úžasný!" kočička se na mě podívala a zeptala se: ,,To myslíš můj výtvor?", koukla se na mě nechápavě ,, Jasně!" vynesla jsem ze sebe sebevědomým a nadšeným hlasem ,,Jo a já jsem Czechia a ty?" zeptala jsem se a kočička se na mě pousmála a řekla: ,,Já jsem Japan." Náhle však zazvonilo a mi jsme museli odevzdat naše výtvory. Když jsem svůj výtvor odevzdala všimla jsem si toho kluka, který seděl v zadu u okna v učebně severní Evropy a začala se červenat. ,,Hej, jsi v pohodě Czechia?" zeptala se mě Japan a já jsem jí odpověděla, že jsem naprosto v pořádku. Vyrazily jsem spolu ze třídy a šly až k východu, kde jsme se rozloučili. Za chvíli jsem se podkala s Poland a Franci a vyrazily jsme domů, jelikož holky bydlely blíže u školy, šla jsem pak kousek sama. Když jsem už byla skoro doma začalo pršet, na ulici někdo nebyl a najednou mě nikdo chytl za roku, shodil na zem a začal mě slékat a ošahávat. ,,Nechte mě!!" vykřikla jsem, ale nikdo nic, všude bylo ticho. Křičela jsem o pomoc, bránila se, ale nebylo to nic platné. Najednou se ozvala rána a útočník spadl na zem. ,,Zvedni se a utíkej, dělej, za chvílý se probere!!" řekl neznámí kluk, neváhala jsem a zvedla jsem se a začala jsem utíkat, kluk, který mi pomohl mě následoval. Když jsme byli v bezpečí zastavili jsme se, aby jsme nabrali síly a já jsem nahlas řekla: ,,Díky za záchranu.", kluk se na mě podíval a začal se červenat a řekl: ,,N-nemáš zač.". Taky jsem se začala červenat a pak jsem se zeptala: ,, Já jsem Czechia a ty??", ,,Russia" odpověděl kluk a dodal ,,Můžu tě doprovodit domů, kdyby se náhodou ten úchyl vrátil.". ,,To budu rád." odpověděla jsem a šly jsem spolu až k mému domu, mezitím jsme se s Russiou lépe poznávali a povídali si o různých věcech a musím říct, že jsme oba vypadali jako rajčata °-°. Když jsme došli k mému domu, tak jsem mu poděkovala a rozloučili jsme se. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř, když jsem za sebou dveře zavřela ozvalo se: ,,Tak jaký byl tvůj první den na střední, zlato??" zeptala se mamka ,,Byl... fajn." řekla jsem, najednou jsem se začala červenat a vyběhla do svého pokoje. Tu noc jsem moc nespala, pořád jsem musela myslet na ty kluky, které jsme dneska potkala, ale zatím musím říct, že se mi ta škola moc líbí :3

 Tu noc jsem moc nespala, pořád jsem musela myslet na ty kluky, které jsme dneska potkala, ale zatím musím říct, že se mi ta škola moc líbí :3

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Jo a pokud se ti to líbilo, tak hlasuj, sleduj a napiš nějaký hezký koment 😄😂❤

Školní románek [Countryhumans]Kde žijí příběhy. Začni objevovat