🐿5🐿

535 64 5
                                    

,,Jsme tady!" Zakřičel Han do prostorů bytu, i když tam nikdo nebyl. Ten to nijak neřešil a spokojeně seskočil ze zad Hyunjina, který si ho po cestě zpátky vystřídal ještě s Changbinem.

,,Nikdo tady není, ty pabo." Rozcuchal mu Minho vlasy, které následně pochytily tvar ptačího hnízda.

,,Hele!" Ohnal se po něm rukou a snažil se je jakkoli srovnat... bez úspěchu. Uraženě nafoukl tvářičky a otočil se k nim zády.

,,Vypadáš jako veverka" Řekl Seungmin a píchl do nich prsty.

,,Říkal jsem, abyste mi tak neříkali."
,,Abychom ti neříkali jak, veverko?" Zašklebil se Minho a zasmál se marnému pokusu Jisunga ho praštit do ramene. Nikdy to od něj nebolelo.

Najednou začal zvonit zvonek a Han celý nadšený běžel otevřít.

,,Jak vidím, tak vás zatáhli do obchoďáku." Pomohl Hyunjin Chanovi s taškou.

,,Yeni nám utekl hned do první obchodu s botama, který viděl a Felix se rozhodl ztratit v několika dalších obchodech s oblečením." Spražil Woojin ty dva přísným pohledem. Ti si z toho nic nedělali a vesele se bavili dál.

,,Ke všemu mi ještě Yeni ukradl kartu!" Vyjekl Chan a nařídil těm dvěma, ať za trest připraví jídlo. Lix s Jeonginem sice protestovali, ale na tvrdý pohled Chana nakonec povolili.
Jisung vyprskl smíchy a plácl si Yenim, který se pyšně usmíval i přes to, že musel udělat pro kluky večeři.

,,Pojďte zatím připravit polštáře a deky. Všichni se na gauč nevejdeme, takže někdo bude hold muset sedět na zemi." Tleskl BangChan a s ostatníma začal nosit věci na přespání.

,,Hane, běž teda vybrat nějakou tu pohádku!" Zavolal na něj Woojin a šel pomoct těm dvěma do kuchyně, jelikož věděl, že by stoprocentně něco zkazili.
Jisung celý rozzářený přiběhl k televizi a začal přemýšlet, jakou by měl pustit. Rozhodoval se mezi třema, ale nakonec si jednu vybral.

,,Jak vycvičit draka? Vážně?" Pokrčil Minho obočí a nevěřícně se na něj podíval.

,,Jo, co má být?" Zeptal se Han a uraženě vyšpulil spodní ret.

,,Vždyť to je pro mal-"
,,Veverko, běž odnést jídlo na stůl!" Ozval se Changbinův hlas z pokoje a zamezil tak Minhovi doříct to, co by Hana urazilo ještě víc.

,,Jasně!" Zakřičel zpátky a zmizel za rohem, ignorujíc hyungovo oslovení pro jeho maličkost.

,,Jsme tu všichni?" Zkontroloval počet osob Chan a jakmile napočítal devět, zapnul pohádku, kterou vybral Jisung.

,,Hej Minho?" Sklonil se k němu, protože jmenovaný seděl na zemi.

,,Pak se s Felixem dohodněte, jaký horror máme pustit." Zašeptal tak, aby to neslyšel nikdo kromě Minha. Ten zakýval souhlasně hlavou a nahnul se k Lixovi, aby se domluvili.

-----------------------------------

,,Kolik že to je hodin?" Zívnul si Hyunjin, když skončil poslední film.

,,Tři ráno." Protřel si Changbin oči a protáhl se.

,,Jak si lehneme?" Zazněla hlavní otázka.

,,Na gauči můžou spát dva, jestli se rozloží tak tři. A máme tu jednu matraci navíc." Pronesl Chan a vytáhl ji zpoza skříně. Následně ji hodil na zem a s Felixem rozložil gauč.

,,Tak já si lehnu na tu matraci. Hlavně už chci jít spát." Žuchl sebou Hyunjin na matraci a přetáhl přes sebe deku. Nečekaně do pěti minut usnul.

,,Tak já se Seungminem a Changbinem si lehnu na gauč." Přehodil přes ty dva peřiny a sám si lehnul.
I.N s Felixem to vzdali a zalezli si do pokojů.

,,Jisungu, nebude ti vadit, když si k tobě Minho lehne? Máš z nás největší postel." Odůvodnil svůj nápad Chan.

,,Jo, klidně." Mávl rukou a táhl Minha do jeho a Jeonginova pokoje. Pro tentokrát ani jeden neprotestoval, jelikož už přestávali vnímat. Minho sebou plácl na postel a do polštáře zahuhlal jen tiché ,,Dobrou veverko."
To Hana donutilo úplně probrat a propálil ho pohledem. Jako každou noc přešel k oknu o otevřel ho. Venku vládla stejná tma jako uvnitř, akorát tam osvětloval měsíc a hvězdy noční oblohu. Ale jen jedna ho zaujala. Ta nejjasnější, která se pomalu řítila dolů.

,,Padající hvězda?" Vykulil očka a otočil se, že probudí kluky. Když ale viděl, že tvrdě spí, radši to neriskoval. Vyklonil se ven a sedl si na parapet, takže mu nohy volně vlály dolů. Trochu se otřepal zimou, ale i strachem, že by mohl spadnout.

,,Neříká se, že když vidíte padající hvězdu, máte si něco přát?" Zapřemýšlel nahlas a zavřel oči.

,,Když mi všichni říkají veverko, proč se jí teda nestát? Přeju si, abych se na chvíli stal veverkou."

Look like a squirrelKde žijí příběhy. Začni objevovat