The Unfolding | Justin Bieber

4. KAPITOLA

Ava

Po dlouhém večeru jsem byla na cestě zpět do svého apartmánu. Dnešek byl rušný, spontánní a rychlí. V jeden moment jsem přijala hovor od své vzdálené matky, která mi nabídla pracovní místo a v ten druhý jsem byla přijata jako chůva pro známého úspěšného firemního ředitele, který, jak se ukázalo, mě silně nemůže vystát.

Wow. Z 0 na 100 velmi rychle.

Na chvíli jsem zavřela oči a hluboce si povzdechla. Seděla jsem v zaparkovaném autě a snažila se všechno vstřebat. Cítila jsem se vděčná, frustrovaná a unavená. Dnešek byl příliš rychlý na moje standardy. Potkala jsem nespočet nových tváří, které budu v budoucnu často potkávat.

Zprudka jsem vyslechla všechen vzduch, který jsem měla v plicích a vystoupila ze své mini Toyoty. Potřebovala jsem sbalit všechny své věci, říct všechno spolubydlící a dopřát si trochu kvalitního spánku. Došla jsem ke vstupu do našeho paneláku, minula jsem Harryho, správce, který na mě hodil úsměv. Byl to hodný, starý muž, s prošedivělou hlavou, zřejmě kvůli stresu.

Jeho gesto jsem mu oplatila, ale pouze tak napůl. Vyšla jsem schody a ocitla jsem se na svém patře. Bylo to pouze druhé patro, ale zabralo mi to strašně moc času. Když jsem procházela okolo sousedních bytu,slyšela jsem ztlumené hlasy, hudbu, televizi a taky vůni jídla, které někdo vařil.

Seběhli se mi sliny a zakručelo mi v břiše. Protočila jsem oči vsloup a proklela jsem se za to, že jsem si nedala něco víc, než tabulku čokolády ke snídani.

Otočila jsem klíčkem v zámku, otevřela jsem dveře a ospale jsem vstoupila do bytu. Ihned mě do nosu uhodila silná vůně mé spolubydlící. Zavřela jsem za sebou dveře a moje oči se soustředili na zem. Slyšela jsem hrající televizi, takže Sasha byla ještě vzhůru.

,,Získala jsi tu práci?",  slyšela jsem ji zacvrlikat. Byla zchoulená na gauči, na břiše měla položenou misku s popkornem, když se na mě dívala. Po chvilce zase její oči zklouzli k televizi.

Povzdechla jsem si, přišla jsem blíž k ní, neváhala jsem a zhroutila jsem se do křesla.

,,Avo?" řekla po chvílli. Otočila jsem k ní hlavu, abych na ní viděla.

,,Dostala jsem tu práci," řekla jsem.

,,Jsem chůva."

Koukala jsem na ní a čekala na její reakci. Obočí jí poskočilo z překvapení, ale potom se jí na tváři vytvořil šibalský úsměv.

,,Chůva? To je zvláštní...Myslela jsem si, že to bude nějaká asistenktka nebo něco takového." odmlčela se. Zněla asi stejně překvapeně, jako když jsem ve své smlouvě viděla napsané slovo CHŮVA. Přikývla jsem.

,,Přesně to jsem si taky myslela. Ale ukázalo se, že ta pozice je chůva."

Dala si do pusy plnou hrst popkornu a zamumlala.
,,Tak aspoň je to dobře placené ne?"

Přikývla jsem a kousla jsem se do rtu. ,,Asi ano, ale je to docela těžká práce." povzdychla jsem si.

,,Neboj se Avo. Určitě to zvládneš." utěšila mě. Vímala mě jen tak na půl. Jedním okem pořád zkoumala televizi.

,,No nevím...co když na to nejsem stavěná? Navíc mě můj šéf totálně nesnáší...nebo jako nenazvala bych ho úplně šéfem, ale jsou to jeho děti." mumlala jsem. Sasha se najednou celá zaujatá otočila na mě.

,,Co tím myslíš?" řekla a dala si do pusy další hrst popcornu. Povzdychla jsem si a moje myšlenky se vrátili k mému setkání s tím překrásným mužem.