Autor: zirafice
Sama
Schoulená v temném sametu noci
Chtěla's být sama?
Nuž tady to máš!
Chtěla jsem, chtěla. Však samota bolí!
Dvě slané kapky
smáčely tvář.
Hedvábná pouta přeťatá mečem,
svezla se k zemi.
Za pýchu trest.
Marně teď hledáš alespoň jednu,
kde dříve bylo
tisíce cest.
Hlava tě bolí po zbytečně hádce,
slova co padla
nelze vzít zpět.
Bořila's města, pálila mosty,
teď střepy jen zbyly,
rozbitý svět.
ČTEŠ
Šílená poezie aneb když se dají "trest, hlava, sám a zpátky" dohromady
PoesiaČtyři slova, nespočet spisovatelů a tvorba poezie. Jak to jen může skončit? Že by... jako počtení jedna báseň? Slova: trest, hlava, sám, zpátky
