Nedobytná pevnost

105. kapitola

 Ačkoliv jsem po něm umírala touhou, chtěla jsem způsobit neuvěřitelnou rozkoš jemu. Musela jsem ho donutit litovat, že ode mě odešel. Nešlo mi vůbec o moje blaho, ale potřebovala jsem vynést do oblak především jeho. Mně stačila jen jeho přítomnost, polibky a vzdechy, kterými zahaloval celou ložnici, zatímco jsem si hrála s jeho tělem.

,,Sam, já z tebe zešílím." zaúpěl a já se musela začít smát.

Přidala jsem proto na intenzitě a čekala, kdy už to nebudou jen slova. I kdyby se sebevíc snažil, nedokázal by to držet dlouho. Nebo alespoň jsem si to myslela, protože když se po chvíli posadil a vzal mě prudce za vlasy, aby si mě k sobě přitiskl a podíval se mi do očí, moje snaha se rozplynula. Obkročmo si mě posadil pomalu na sebe až zasýpal cosi nesrozumitelného.

Kroužila jsem pánví dokud oči zase slastí nezavřel.

,,Otevři ty oči. Dívej se na mě." pošeptala jsem, ale jeho svaly se napnuly, aby se znovu ovládl.

Byl v mojí moci, ale bezpečně nad svým klackem vládl. To se mi nelíbilo. Chtěla jsem ho naprosto vyšťavit a zničit.

Pomohla změna polohy, kdy jsem se k němu otočila zády a on si mě vzal zezadu. To jsem byla i dodatečně nastartovaná a cítila jsem ho v každé buňce svého těla. Nakonec nenechal nic náhodě a za lahodného vzdychání nahmatal prstem i můj pahorek a věnoval se mu božsky.

Myslela jsem si, že se mi zkroutí i prsty na nohou, jak jsem slastně vzdychala do rytmu jeho sténání, které napovídalo cílové rovince.

Já jsem potřebovala o malou chvíli víc, ale vůbec mi nevadilo, když se unaveně vydýchával položením své brady, zamotané do mých vlasů o rameno.

Vyčerpaně sebou praštil na břicho a v momentě usnul jako malé dítě. Přesně jsem si vybavila to jeho roztomilé pochrapování, když měl v sobě nějaký alkohol. S úsměvem na tváři jsem se vydala do sprchy a ačkoliv jsem měla nutkání zůstat v jeho posteli, vzala jsem si na sebe své ještě vlhké oblečení a vrátila se ke Carsonovi.

V bytě byla tma, ale běžela televize, u které Carson usnul. Musela jsem si uhladit rozcuchané vlasy a ještě se trochu uklidnit z neuvěřitelného zážitku s Coltonem. Vlastně jsem umírala touhou si něco podobného zopakovat, i když bych měla být jen jeho děvkou. Ani jsem netušila, jak nadšeně jsem se tvářila. Kam se náhle vytratila veškerá únava, všechny problémy i špatná nálada?

Zamaskovala jsem ten úsměv a vzbudila unaveně Carsona.

,,Ty už jsi zpátky? Jsem tu usnul."

Bylo šero a on byl rozespalý, jinak by si všiml toho ohně, co v mých očích i na tvářích planul. Byla jsem jako sopka po výbuchu

Praštil sebou o matraci a než jsem se převlékla do pyžámka, usnul. Ulehla jsem vedle něho, ale myšlenkami jsem byla u Coltona.

Po tom velkolepém zážitku s Coltonem se mi o něm samozřejmě zdálo. O to silnější zážitek jsem cítila i ve svém klíně. Bylo to tak neobyčejně živé, že mě to až vzbudilo a k mému velkému překvapení, ten ,,sen" nepřestal.

Ačkoliv jsem doufala, že ta ruka byla Coltonova, prudce jsem otevřela oči a škubla hlavou na stranu. Ty prsty mezi mýma nohama patřily Carsonovi. Odstrčila jsem je a posadila se hbitě na posteli.

,,Co děláš? Kolik je?"

,,Ještě je dost času, kotě." posadil se také a obdržela jsem pusu na rameno.

Kdysi mi nevadilo, když jsem se vyspala večer s jedním a druhý den s dalším, jenže Colton v sobě měl snad nějaké kouzlo, které mi tohle nedovolilo.

V noci se mi opět všechno vrátilo a všechny ty pocity probudily. Tak moc jsem se za ním chtěla rozběhnout.

Uškubla jsem ramenem a dala Carsonovi výrazem jasně najevo, že by měl brzdit a nechat mě na pokoji. Jen povzdechl a zalezl si do koupelny.

Ještě v ten moment jsem toužila být s Coltonem, když jsem se došourala k lednici a slupla celý banán, Carson už byl z koupelny a lil do sebe kafe. Z kabelky jsem si vytáhla telefon a krom pár textovek od holek jsem objevila i jednu od Coltona. Byla jen dvě minuty stará.

Roztřásli se mi dlaně, když jsem se s nervozitou nadechla, abych si tu SMS přečetla.

,,Sam, moc se omlouvám, byl jsem opilý. Tohle se nemělo stát. Byla to chyba a už se to nebude opakovat. Slibuju!" polkla jsem na prázdno.

,,Co je?" zpozoroval Carson můj kyselý obličej.

,,Nic. Jen něco se Serenou." zalhala jsem pohotově, zatímco jsem měla chuť ten nový telefon rozmlátit o zeď stejně tak jako se to stalo tomu starému.