Nedobytná pevnost

24. kapitola

Ani ve snu by mě nenapadlo, že by mě vzal k sobě do bytu. Byl miniaturní a ačkoliv mě předem varoval, že je tam nepořádek, já jsem se mu beztak vysmála.

,,Co bys chtěla po chlapovi?" rozhodil rukama a držel si kapesníček u obočí.

,,Nic neříkám. Čekala jsem, že Summer ti tu uklidí."

,,Summer? Ta si neuklidí ani po sobě." začal ze stolu odklízet oblečení, abych si mohla položit kabelku a posadit se.

Následně si z mrazáku vyndal platíčko ledu, nasypal si ho to utěrky a přitiskl na obličej.

,,Pro dnešek můžeš být tady, protože jsem ti to tam trochu zkazil, ale ten sráč mě fakt naštval. Už to dělá zase."

,,Co dělá zase?"

,,Leze za tebou stejně jako za mojí sestrou."

,,A co je na tom špatného? Tvoje sestra ho nechtěla?"

,,Moje sestra je mrtvá." řekl s bolestí v hlase.

,,Co se stalo?"

,,Jerry a pár kámošů včetně mojí sestry jeli z mejdanu. Jerry měl v sobě pár piv a řídil. Vybourali se, protože mu před auto vběhl zajíc. Všichni to přežili, kromě mojí sestry. Seděla na místě spolujezdce a on to prostě nedokázal ukočírovat a napral to do stromu. Byla na místě mrtvá."

,,To mě moc mrzí."

,,Je to jeho vina. Neměl jezdit jako prase."

,,Nemusel jet rychle. Tohle se mohlo stát komukoliv."

,,Zabil jí. Tečka." posadil se na židli vedle mě.

,,Určitě jí nechtěl ublížit. Vžij se do jeho situace, jak to musí pro něho být těžké. Celý život nese to břemeno, že někoho zabil. Už to je trest, nemyslíš?"

,,Nesmutnil dlouho. Po dvou týdnech už si užíval s jinou a na ní si ani nevzpomněl."

,,Život jde dál..." postavila jsem se. ,,...Moje máma se taky po dvou letech znovu vdala. Nikdy jsem jí to neodpustila. Byl jí přednější Josh než já. Zrovna, když jsem jí potřebovala, aby se mi věnovala a zahnala smutek, chodila za Joshem. Já si ten pocit prázdnoty vynahrazovala jinak. Máma mi to měla za zlé, že jsem v patnácti chodila za klukama, ale když se na mě vykašlala, oni ne."

,,To přece není to samé."

,,Chtěla jsem tím říct, že se občas musíš naučit odpouštět. Já jsem mámě taky odpustila. Je to jen člověk a lidi dělají chyby."

,,To se ti řekne."

Poklekla jsem k němu a neodolala, abych vzala jeho obličej do svých dlaní. Na prstech mě škrábalo jeho strniště a jeho oči posmutněle sledovaly cosi na stole, i když jsem klečela před ním. S celým tělem si pohrávala nervozita. Tak moc jsem ho chtěla líbat. Ještě když byl tak blízko a měla jsem v sobě ještě pozůstatky alkoholového opojení.

Tvářil se zcela vážně, ale oční kontakt nenavázal. Celá jsem se rozechvěla, když jsem se k němu naklonila. Dlaněmi jsem stále držela jeho obličej a bezostyšně přitiskla své rty na jeho. Malý okamžik jsem si jen užívala ten pocit se dotknout jeho rtů, když jsem nakonec stiskla jeho spodní ret mezi svůj. Srdce mi bušilo, když mírně pootevřel ústa, aby zalapal po dechu a položil si dlaně na mé.

,,Sam, tohle nejde. Nejspíš sis mě s někým spletla..." mírně mě odstrčil a podíval se mi do zmatených očí. ,,...Zapomeneme na to, že se to stalo." postavil se a zamířil k pohovce.

,,Promiň." nervózně jsem si přešlápla a sledovala ho.

,,Tady máš deku." položil mi složenou teplou deku na opěradlo a bez dalších slov odešel do svého pokoje.

Vážně si myslel, že po tom bych jen tak usnula? Byly dvě ráno a já se ze sedačky rozhlížela po jeho stole. Nějaké časopisy o autech, sportu, obaly od DVD nějakých komedií, krabice od pizzy a další nepořádek. Po zemi postávaly prázdné petlahve, kšiltovky a různé papírky.

Postupně jsem uklidila celý obývací pokoj a dala se do kuchyně. Snažila jsem se to dělat potichu. Všechno jsem umyla, vyšperkovala a včetně koupelny jsem měla po páté ranní všechno hotové. Nakonec jsem napsala vzkaz na lísteček a chystala se odejít.

,,Omlouvám se. Měla jsem v sobě nějaký alkohol a nemyslelo mi to. Nemohla jsem spát, tak jsem odešla dřív. Děkuju za všechno."

Vlastně jsem toho vůbec nelitovala, ale nemohla jsem mu při takovém přístupu vysvětlovat, že po něm toužím už od první chvíle, kdy jsem ho uviděla.

V šest ráno už jsem se válela v posteli u Joshe doma. Nechtěla jsem k té čůze Summer, ale nakonec jsem neměla žádné věci a potřebovala jsem si něco zabalit. Bylo brzy, takže jsem měla jistotu, že mě nikdo nezahlédne.

Nacpala jsem si téměř většinu věcí do sportovní tašky a kabelky, abych před sedmnou nepozorovaně odešla. Jacob mě sice viděl rád, ale já jsem mu slíbila, že si najdu nové bydlení. Neměla jsem sice moc peněz, ale na internetu jsem našla pěkný velký byt, kam sháněli spolubydlícího dvě holky a jeden kluk. Hned jsem se jim ozvala, poobědvali jsme spolu a nadšeně jsem se k nim hned večer nastěhovala.

Telefon jsem nechala úplně vypnutý několik dnů. S novými spolubydlícími mi bylo fajn. Tracy, Jackie a Spencer ke mně byli moc milí. Společně jsme vařili a já měla takhle alespoň víc času věnovat se učení na nadcházející zkouškové období.

Finančně jsem na tom nebyla moc dobře a proto jsem se nechala zlákat Jackie, která mi dohodila úklid v jednom fitku s bazénem. Ona sama dělala na recepci. Nebylo to nic náročného a hodilo to pár stovek.