38. kapitola

2.1K 123 2
                                    

Byla jsem téměř na odchodu, když se ozval domovní zvonek. Ani ve snu bych nečekala po tom všem Jacoba.

,,Ahoj, co tu děláš?" začala jsem stydlivě.

,,To si strč za klobouk. Mluvil jsem se Spencerem a Serenou. To jako vážně jsi toho blbečka Carsona oblbla prášky, abys ho dostala na oko do postele? To snad nemyslíš vážně." dal si ruce v bok a já ho zatáhla do bytu, aby to nekřičel na schodech.

,,Tak za prvé, tobě do toho nic není a za druhé, co tady křičíš jako bych snad někoho zamordovala."

,,Tak že mi do toho nic není? Samantho, svěřil jsem se ti jako nějaký tupec, že tě miluju a tobě je to jedno. Pak se dozvím, že jsi udělala levou na Carsona, abys ho dostala. Pecka. Jsi dobrá. Mám ti postavit oltář a uctívat tě nebo ti stačí medajle?"

,,Promiň, Jacobe, ale už spoustu let tě beru jako kamaráda a to se nezmění."

,,A víš co, je mi to jedno. Já jsem s ničím jiným od tebe nepočítal. Přeju ti, aby tě Carson někdy miloval alespoň zčásti jako já. Sbohem." otevřel pootevřené dveře a v nich stál Carson.

Samozřejmě, že měl na tváři ten přiblblý výraz, který napovídal, že všechno slyšel. Měla jsem chuť tam Jacoba umlátit.

,,Ty jsi mě zfetovala? Já jsem, do prdele, věděl, že jsem se do té amnézie nemohl dostat jen tak." naštvaně funěl.

,,A máš to." ušklíbnul se přejícně Jacob a obešel Carsona.

,,A co na tom záleží?" pokrčila jsem rameny.

,,Co na tom záleží? Lhala jsi mi a já ti věřil."

,,A co chceš slyšet? Nespali jsme spolu?"

,,Moc pěkné." uraženě se otočil k odchodu.

,,Carsone, copak na tom tak záleží? Už je to dávno."

,,Šlo ti jen o to, aby sis dokázala, že to dokážeš, ať už jakkoliv. Tak si tu čárku udělej. My dva jsme skončili."

,,Počkej. Carsone, to nemůžeš přece jen kvůli takové hovadině skončit."

,,Hovadině? Jak by bylo tobě, kdybych tě sjel prášky a užil si s tebou nebo by sis to minimálně myslela?"

,,Stejně k tomu došlo."

,,Myslel jsem si, že jsi jiná." rozběhl se po schodech a já už se nesnažila.

Praštila jsem dveřmi a utišila vyzvánějící mobil, kdy se mi snažila dovolat Serena. Další podrazák. O všechno jsem přišla.

Měla jsem a všechny i všechno vztek a na ten firemní večírek jsem přišla už lehce nazdobená. Jak vnitřně tak i zevnějšku. Tuhle spolupráci měli díky mně. To já zařídila podpis té smlouvy a oni na mě koukali skrz prsty jako bych byla černá ovce rodiny. Oni byli dokonalí a já odpad.

Procházela jsem mezi neznámými tvářemi a poutala pozornost téměř většiny chlapů. Bylo mi to vlastně úplně jedno. Hledala jsem pozornost jen jednoho. Carson stál v hloučku lidí s Joshem, Summer, Dwaynem a dalšími. Stál tam i ten Benson, kterého jsem pracně přemlouvala k podpisu smlouvy v New Yorku.

Napochodovala jsem až k nim a samozřejmě ten oplzlý Banson se mě ujal jako první. Úsměv od ucha k uchu si neodpustil a dokonce mě pozdravil polibkem na líci. Ostatní se tvářili dost nevrle. Potřebovala jsem dostat Carsona mimo tenhle začarovaný kruh blbečků.

Bohužel se mi to vůbec nedařilo. Když konečně opustil osazenstvo a zamířil na toalety, neváhala jsem ani chvíli, abych ho skřípla.

Zavřela jsem za námi a Carson hned začal vyšilovat.

,,Co to zase děláš? Zkoušíš mě zase něčím nadopovat?"

,,Pořád na mě budeš naštvaný jako nějaká malá holka?"

,,Zdá se ti, že je to normální přístup? Víš co, nech mě." nakročil ke dveřím, ale já mu zastoupila cestu.

,,Potřeboval jsi akorát důvod, abys mě poslal do háje?"

,,Nepotřebuju důvod. Dala jsi mi ho sama."

,,Kde jsou ty kecy, že ti jsem přednější než tahle podělaná firma i Josh?"

,,Jsi lhářka."

,,Přeháníš. Není to důvod, abys mě takhle nechal."

,,Tahala jsi mě za nos." rozrazily se dveře a stála v nich Summer s Joshem.

,,Vidíš? Už zase se mu vnucuje." nadzvedla vítězně jedno obočí Summer.

,,Co se to tu děje? Tohle jsou pánské toalety." zamračil se Josh.

,,Ty na mě nemluv. Nemáš právo říkat ani slovo po tom, co jsi píchal moji mámu, zatímco jsi chodil na pivo s mým tátou." čapnul mě pod krkem a přitlačil mě ke zdi, zatímco se ostatní jen mlčky dívali.

,,Zavři tu svojí nevymáchanou hubu a buď ráda, že s tebou nevytřu hajzl, špinavá děvko." rozkašlala jsem se a podívala se na Carsona, který se tvářil naprosto klidně.

,,A máš to." poslala mi ta hnusná potvora vzdušný polibek a vzala Carsona za ruku, aby ho odtáhla pryč.

Nedobytná pevnostKde žijí příběhy. Začni objevovat