,,Goooool!" zakřičeli jsme oba s Namjoonem z plných plic a se smíchem si ťukli našimi půllitry.
Nebudu lhát...tohle mi chybělo. On mi chyběl. Už vám asi došlo, že já zrovna moc přátel nemám, ale musím říct, že když už někoho mám, tak je to opravdový přítel! S Namjoonem už se znám bezmála sedm let a za tu dobu jsem o něm nikdy neřekl nic špatného. Nikdy jsem ho nepomluvil, nepodrazil...a on mě jakbysmet.
Myslím, že přesně o tomhle mluvil můj cizinec. O pravém přátelství.
Znám spoustu lidí, co se spolu směje, objímá, ale jakmile jeden z nich opustí místnost, tak ten druhý ho začne pomlouvat.
Bezmyšlenkovitě jsem vytáhl jeho deník a začal jím listovat.
Ano, tady to je!
Ale ve skutečnosti si vůbec nepomáhají...
Začetl jsem se se svým krabicovým úsměvem do zápisu a u toho si broukal parents od Yungbluda.
Ani jsem se neuvědomil, že mě Namjoon zvědavě pozoruje.
Došlo mi to až v tu chvíli, kdy mi byl deník z rukou vytržen.
,,Ty tu kravinu pořád máš?"
Překvapeně jsem zatajil dech a začal se po deníku s urputným výrazem natahavat. ,,Laskavě to nenazývej kravinou a vrať mi to!"
Myslím, že mě Namjoon takového ještě nezažil. Radši mi deník ihned vrátil a napil se svého piva. Vypadal zamyšleně. ,,O čem se v tom deníku vlastně píše?"
Ihned jsem se usmál jako sluníčko. Konečně jsem o tom mohl s někým mluvit! a že jsem to potřeboval...
,,Vlastně ani moc nevím, patří to nějakému zamilovanému chlapci."
To pro něj nebyla novinka.
,,Nejdřív jsem to neplánoval číst...nebo určitě ne celé, jenže jsem byl zvědavý, víš? Nikdy jsem nikomu neřekl, že jsem gay, a tudíž jsem ani s žádným dalším gayem nemluvil a...tohle pro mě bylo něco jako dar z hůry. Tak strašně jsem potřeboval někoho, s kým můžu být sám sebou a on...je tak strašně přemýšlivý!
Je milý, chytrý, empatický! Ví o tobě věci, které ty sám nevíš.
Kolikrát mi jeho slova otevřela oči nebo mi pomohla uvědomit si, jak se vlastně cítím. Často se mi hlavou honí různé myšlenky, ale jakoby neměly tvar. Nedokážu je uchopit, nebo srovnat...a on to pak napíše do dvou vět, jakoby na světě nebylo nic jasnějšího. Pak má taky smysl pro humor a...líbí se mi, jak umí milovat.
Je tak oddaný a upřímný!"
Najednou jsem si uvědomil, jak moc tomu jeho chlapci závidím. Kéž by někdo takhle miloval mě!
Tak strašně moc chci být milován!
Ani jsem si to neuvědomil a po tvářích mi začaly stékat slzy.
Namjoon si mě ihned přitáhl k sobě a začal mi palci stírat slzičky.
Opravdu moc jsem chtěl přestat plakat, ale naopak jsem dostal opravdový histerák.
Všechny ty pocity, co jsem v sobě celé ty roky dusil...všechno to šlo ven.
Namjoon mě se smutným výrazem hladil po zádech a opřel si hlavu o moje rameno. Vypadal smutně.
,,Bože Tae...tak moc se omlouvám. Kdybych byl jen o trochu míň natvrdlý, mohl jsem tohle o tobě vědět už dávno a mluvit s tebou.
Někdy naslouchat je to, co potřebujeme nejvíce a já ti to neposkytl. Jsem opravdu strašný.
Tae...z toho co mi tu povídáš, mám pocit, že máš toho kluka...rád.
Proto jsi po mě chtěl ten seznam gayů, že? Chceš ho najít."
Tiše jsem přikývl a začal se pomalinku uklidňovat. Je možné, že bych ho měl...rád? To nemůže být pravda.
Prostě nesmí!
He: Za nedlouho ti bude 20
He: Co by sis přál?
