One shot, one kill | Loki FF

Jsem lovec

,, Jméno?" zeptal se muž v obleku. ,, No to by mě zajímalo.",, Vaše jméno?" zopakoval otázku. ,, Harry Potter.",, Proč jste tu?",, Protože chci." ,, Dobře, půjdeme na to jinak," muž mi dal moji perleťovou dýku. ,, Jsem agent Phill Coulson a pracuji pro SHIELD," řekl s klidem. ,, Proč ta kudla Phille?",, Jestli mě chcete zabít, máte možnost.",, Úkol jsem splnila, Stark je mrtvý, takže pa, nikomu se zpovídat nebudu.",, Mladá dámo, dovoluji si vás upozornit na to, že Stark žije." V tu chvíli jsem se neovládla a dost naštvaným hlasem řekla: ,, Pane Coulsne, mohl by jste mě tady prosím chvilku nechat. Agent přikývl a zmizel ve dveřích. Popadla jsem kudlu a spadla na kolena. Při tom jsem si ji zabodla do stehna. Fyzická bolest mi pomáhá odprostit se od té emocionální. Krev pomalu stékala až na zem. Ne, není možné, že bych selhala, ne. Hlasitě jsem zařvala přes celou místnost. Zabodla jsem si kudlu do kůže na rameni. Přesně byl cítit ten bod, co povolila. Ve dveřích se opět objevil Coulson. ,, Pojďte se mnou, přesuneme vás do jiné cely a tu kudlu tu nechte." Naštvaně jsem kudlu vytrhla a šla za ním.

,, Tak tady to je," zabouchly se za mnou dveře. Rozhlédla jsem se. Byl to hezký pokoj s postelí, stolkem a malou knihovnou a, ale ne..... Na křesle u knihovny seděl, kdo jiný, než Loki. ,, Zase ty?" koukla jsem  na něj. ,, Dovol mi říci to samé." Chvíli jsem se rozhlížela a pak jsem si všimla, v čem je oblečený. Měl na sobě zelené triko a světle šedivé tepláky. ,, V tom hábitu jsi vypadal mnohem víc sexi, ale stejně seš hovno." Loki jen protočil oči. Lehla jsem se na postel a sundala koženou bundu. Hodila jsem ji na zem. Seděla jsem tam v černém tílku a dlouhých kožených kalhotách. Pak jsem z bundy utrhla zip a rozpůlila ho. Stoupnula jsem si k bílé zdi. Nejostřejší část zipu jsem si bodla do rány v rameni. Příjemně to pálilo. Když jsem ho vyndala, byla na něm vrstva krve. Udělala jsem čáru a další a další. Znovu jsem namočila a kreslila s radostí dál. Pár kapek mi spadlo na zem, ale ty jsem nechala být. Můj výtvor byl hotov. Byl to Stark, jak nese atomovou bombu, ne do portálu, ale přímo na New York. A pak nastala zase nuda.

,,Večeře," ozvalo se a u okýnka ve dveřích se objevil kus chleba a šunka. Rychle jsem popadla svůj příděl a hltavě ho snědla. Pak jsem si sedla na postel a koukala na Lokiho. ,, Budeš na mě zírat hodně dlouho?" zeptal se nevrle ,, Budu, pojď si povídat. Co třeba ty, jak vycházíš s rodinou?" Zase bez odpovědi. ,, A co takhle probrat plán, jak se dostat ven?" zkusila jsem se ho rozptýlit znovu. Pak jsem se mu zadívala do očí. Vzpomeň si na lekce Lis, jsi lovec, čteš myšlenky a předpovídáš kroky. ,, Moc roztomilé a koho lovíš?" ozval se jeho hlas. CO? On mi čte myšlenky, to jako fakt, ty svině, za tohle chcípneš. ,, Ano, čtu ti myšlenky a umírat se mi dvakrát nechce." ,, Seš fakt hajzl, Loki." Jen se usmál a pokrčil rameny. ,, A přestaň na mě furt tak koukat, celej den pozoruješ jenom mě a mý ruce. Jak jsi to řekla? Trochu soukromí?" Já mu nekoukám na ruce. ,, Ale koukáš, nenecháš mě ani obrátit list." On se snad baví jenom tím, že mě znemožňuje. Najednou do pokoje vešla Natasha. ,, Budu pro vás mít úkol, tak se nějak psychicky připravte," pak její pozornost upoutalo moje krásné graffiti, ,, holka, máš talent a ne jen na zabíjení." S těmi slovy odešla.

Další den si pro nás přišlo ozbrojené komando a nasadilo nám pouta. Vedli nás dlouhou chodbou až k výtahu. Zjistila jsem, že jsme na patře 74, což se bude hodit, pokud odsud budu utíkat. ,, Jsi všímavá," usmál se na mě bůh. On vážně bude sledovat každej můj krok a komentovat ho. Dorazili jsme do velké místnosti. Vlastně to byla ta místnost, kde jsem předevčírem zaútočila.

A další kapča. Papá, Payton.