One shot, one kill | Loki FF

Možná jsem trošku lhala.

,,Tak jo, podvádíš." ,,Nepodvádím, prostě jsem lepší." ,,Jo, já zapomněla, vždyť si porazil i Thora," řekla jsem sarkasticky a rozběhla se proti němu s noži v ruce. Všechny mé údery hravě vykryl. Nikdy si nepřiznám, že je lepší. Útočila jsem znova, zase nic. Pak zaútočil Loki, jednou ranou mi vrazil nůž pod klíční kost, pak se ale zastavil. ,,Můžeš mi tu kost hravě zlomit, co ti brání?" Loki se zakabonil. ,,No neříkej, ty, takový bojovník a taháš sem city," zasmála jsem se a bodla ho do toho samého místa, jako on mě. Škubla jsem rukou a ucítila, jak jeho kost povolila. Odstoupila jsem pár kroků dozadu a vyndala si dýku z rány. ,,Nedivim se, že s tebou nechce nikdo trénovat, ty bys totiž všechny zabila," vytáhnul si nůž z rány a hodil ho po mě, zasáhnul mě do břicha. ,,Tohle se nedělá." Loki pokrčil už zcela zdravým ramenem. ,,Už toho mám pro dnešek dost, pojď, dáme si něco k jídlu."

,,Co tady vy dva děláte," zeptal se Clint, jen co jsme vešli do obýváku, kde všichni trávili volný čas. ,,Jdeme se najíst, co je k večeři?",,Momentík, zeptám se šéfkuchaře," zavtipkoval. ,,Hej plechovko, co je k večeři?" ,,U baru je pizza, " odpověděl Tony. ,,Dík," kívla jsem na ně a odešla s Lokim k baru. Opravdu tam ležela pizza, ale jen jedna. ,,Jak to uděláme? Já si vezmu třetinu a ty zbytek?" Přikývl. Oba jsme se hladově pustili do pizzy. No jo, nejedli jsme od včerejšího oběda. Cela pizza zmizela mrknutím oka. Najednou sme oba uslyšeli Starkův hlas: ,,Thore, ty to nechápeš? Oni jsou časovaná bomba. Zabijou nás a ani si toho nevšimneme. Tvůj bratr tě porazil v souboji a zvedl Mijolnir. Společně zničí všechny, nikoho neušetří." ,,V tom má pravdu, nikdo nepřežije," usmál se Loki a vzal mě za ruku. ,,Jdeme do pokoje?"zeptala jsem se. ,, Ne, zůstaneme tady. Všichni jsou z nás na nervy, tak proč si s nimi nepohrát." ,,To zní dobře, jak začneme?" ,,Sedni si na gauč, mezi Rogerse a Thora, já si sednu vedle Starka." Když jsem se posadila Steve okamžitě odešel s výmluvou, že potřebuje na záchod. ,,Nesedej si sem!" zařval Tony. ,,Copak, snad se mě nebojíš?" ,,Nebojím." ,,Tak v čem je problém?" ,,V ničem, jdi si sednou ke svý holce." Co to řekl? Já nejsem jeho holka. Vstala jsem, chytila ho pod krkem a nadzvedla do vzduchu. Přišel šok, jako vždy, ale to mi akorát dodalo sílu. druhou rukou jsem mu vytrhla ovladač a podala ho Lokimu. ,,Já nejsem jeho holka. To, že je tady jedinej člověk, kterej se o mě trochu stará a podporuje mě ještě neznamená, že jsem jeho. Víš, jak je depresivní celej život se připravovat na jednu jedinou věc a pak jí podělat. Zabil jsi mi rodinu, vzal si mi všechno a udělal ze mě svůj nástroj a jedinej, kdo to chápe je Loki." Stark se pomalu začínal dusit. Thor vstal a pohotově po mě hodil kladivo. Loki ho chytil těsně před mojí hlavou. ,,Díky," poděkovala jsem. Skoro udušeného Starka jsem pustila zpátky na gauč. Chytil se kolem krku a zhluboka se nadechoval. Loki mu na hlavu hodil ovladač. Zděšeně jsem se na něj koukla. ,,Ať si ho nechá, má jich určitě mnohem víc." Hodil kladivo Thorovi. Oba jsme se vydali zpátky do pokoje.

,,Já vím, že si lhala." ,,Ne, nelhala jsem mu o ničem." ,,Ale jo." ,,Tak o čem jsem mu podle tebe lhala?" ,,O tom, že nejsi moje." ,,To nemůžeš vědet." ,,Ale můžu, jsem bůh lží," usmál se na mě. ,,Dobře, možná jsem trošku lhala." ,,Trošku? Konečně si to přiznej, miluješ mě." ,,Ne." ,,Zase lžeš. Je zbytečný mi lhát a ani nevíš, o co všechno tím přicházíš." Sklopila jsem hlavu. Loki ke mě pomalu přišel a objal mě. ,,Omlouvám se," řekla jsem a měla slzy na krajíčku. ,, Za co, za to, že si zaútočila na Starka a řekla mu, že spolu nic nemáme?" ,,Hmm.." ,,To bylo ze vzteku, znám to." Obejmula jsem ho taky. Jednu ruku jsem mu dala kolem pasu a druhou mu zamotala do vlasů. Přitiskli jsme se ještě víc k sobě a dotkli se čely. ,,Teď je dobrá chvíle na to, aby jsme si řekli, jak se milujeme a dali si francouzáka." ,,Miluju tě." řekl pomalu a políbil mě. Ruce mi položil na zadek. ,,To nebylo tak špatný," řekla jsem, když skončil. Pustila jsem se ho a šla si lehnout na postel. On mě následoval a sundal si triko.  Leželi jsme na boku a koukali na sebe. Přejela jsem mu rukou přes vypracovaný hrudník a zastavila se u rány, co jsem mu dneska udělala. ,,Je krásná," pošeptala jsem mu do ucha a pak ho do něj něžně kousla. Usmál se. ,,Loki, můžeš pro mě něco udělat?" ,,Samozřejmě." ,,Ale bude to něco trochu jiného, než si myslíš," vyndala jsem svou dýku, ,,Prosím, zřež mě, až na kosti." ,,Proč?" ,,Bolest mi pomáha zapomenou na to špatné a můj život byl celý špatně, než jsem tě poznala. Prosím, udělej to pro mě." Vzal mi z ruky dýku a já si lehla na břicho. Udělal jeden dlouhý řez přes celá záda. Trochu jsem sykla bolestí, ale pak už to bylo jen lepší, bylo to tak osvobozující. ,,To asi stačí, ať nic nepoznaj." Loki přestal. Otočila jsem se na bok a položila mu ruku na tvář a on ji políbil. ,,Ty seš můj blázen." ,,Ano, to jsem a ne jenom do tebe," přisunula jsem se k němu blíž. Obejmul mě. Všechny pocity, co tu prožívá jsou skutečné, tak krásně skutečné a bolestivé a bolest je nejlepší lék.

Když to čtu zpětně, tak to vypadá, jako největší píčovina, ale jestli vás to baví...