otevřela jsem tu náhodně koupenou knihu, že které se nakonec vyklubal historický román nesoucí název Až Mě Políbíš, spíše než román pro dospělé mi to připomínalo četbu pro nějakou třináctiletou holku. začetla jsem se do prvních slov a v okamžiku jsem byla vtažena do děje.
můj budík připomínajíc mi povinnosti každého pracujícího mladého člověka se rozezněl přes celý pokoj. leknutím jsem spadla z parapetu a se smíchem a myšlenkou jaké jsem to ale nemotorné tele jsem s veškerou svou nelibostí uklidila svůj čtecí koutek. po úklidu jsem se vydala do šatny a vytáhla černé jeany, bílé triko a černou mikinu na zip. vlasy jsem svázala do vysokého culíku a vrhla se na výběr svých miláčků, neboli knih, které dneska vezmu s sebou. nejdříve jsem si stanovila nesplnitelný počet, tedy pouze pouhopouhè tři knihy. jak si sakra z mých 378 knih výběru pouze tři ?! křičelo na mě moje podvědomí a vyčítalo mi počet knih. nehodlala jsem se dál zdržovat výčitkami vůči sobě a hledala ty správné knihy. „Zlatíčka dneska výběru tři z vás a půjdeme spolu na procházku ano ?" optala jsem se nečekajíc žádnou odpověď.
výběr mi zabral tolik času, že jsem stejně šla o celých jedenáct minut později. S batohem na zádech jsem pelášila na autobusovou zastávku, kde bude stát za necelých pět minut autobus vezoucí mě na druhou stranu New Yorku. tedy do bloků, kam se v noci neodváží skoro nikdo, jelikož se celým New Yorkem nese pověst, že právě v prostorech Friendlyho kavárny byl krutě zavražděn princ Oliver II. tehdejší nástupce trůnu. po určité době jsem tam diběhla a mezi mými rychlými nádechy jsem si vyžádala jízdenku, zaplatila její cenu a usedla na volné místo. celá začtená právě do knihy vypravujíc o jistém princovi Oliverovi II. a jeho životní lásce princezně Katherine jsem se lekla, jelikož si na mé rameno někdo položil hlavu. povzdechla jsem si a pokračovala dál v četbě.
dojela, tedy spíše doběhla jsem k Friendlyh a prudce vrazila do lítaček, které se následně otevřely. „No konečně, do čeho si se zas začetla ?" optala se moje neknihomolská kamarádka Christin. „Ale do ničeho." vymluvila jsem se a raději se šla převléct.
s prvními zákazníky začal kolotoč práce, který se málokdy zastavil a když už, tak jen na pár minut. pauzy a delšího posezení jsem se mohla dočkat až po jedenácté hodině večerní, kdy už jsem únavou kráčela jak oživlá mrtvola. po úklidu jsem si sedla na ještě nezvednutou židli a položila hlavu na stůl. po pár minutách jsem se poddala spánku, když v tom...
continued later
U další kapitoly adiõs
S láskou vaše
_Annelya_
ČTEŠ
zamilovaná do Andersena
Romansaláska má tisíc podob, stejně jako on... ten tajemný a záhadný muž nesoucí jméno Andersen. Eliss Lyah Sparksová je čerstvě dvacetiletá dívka chystajíc se na Andersenovu akademii. Charles Zuki Andersen, muž mnoha tváří... - ukázka z...
