Čtyři stěny

Den první

Jako každé ráno mě probouzejí paprsky slunce tančící na mé tváři. Otevřu oči a hned se musím usmát na Sama, mého kocoura co mi vždy spí u nohou. Pohladím ho a vstávám. Potom co se upravím a obleču, spěchám do kuchyně na snídani. Jako vždy mě vítá s úsměvem a sklenicí džusu mamka. ,,Tak jak ses vyspala zlatíčko?" Začíná mamka náš ranní rozhovor. Oslovení zlatíčko fakt nesnášim, není mi přece 10, nicméně to jako vždy přecházím a odpovím, že jsem se vyspala dobře a už se těším do školy.

Ve škole je to skvělý, mám spoustu přátel a učitelé jsou na mě milí, samozřejmě že vím, jaký je hlavní důvod jejich náklonnosti, nebudu si nic nalhávat, můj otec je totiž ředitel, takže můžu skoro všechno bez větších následků a stejně mě budou každému předhazovat jako příkladnou žačku. Možná se teď divíte proč říkám otec. Ten bastard nás opustil,když mi byly 3 měsíce. Do té doby než jsem nastoupila na střední, kde řediteluje, se o mě vůbec nezajímal, až když jsem nastoupila do prváku se začal na oko starat o svou milovanou dceru. Teď už jsem ve čtvrťáků a nemám zájem o jeho hranou lásku. Vy se teď určitě ptáte, proč sem si nevybrala jinou školu? Odpověď je snadná, v našem okolí není moc na výběr a já jsem nechtěla nechat mamku samotnou.

Ale teď už je čas, abych vyrazila do školy. Rozloučím se s mamkou a spěchám do školy. Na cestě se potkávám se svými nejlepšími kamarádkami, Lisou a Marou. Mám je ráda, protože to nejsou takový ty blbky co si vymýšlejí kraviny, jen aby udělaly na někoho dojem. ,,Tak holky, co dneska podnikneme po škole?" Ptá se nás Mara. ,, Půjdeme na park." Oznámím holkám. Park je místo, kde se schází lidi našeho věku, popíjí a baví se. Obě přikývnou, zatímco přicházíme ke škole.

A sakra, hned co přicházím k šatnám, uvidím ho. Luke. Jedním slovem dokonalost. Hnědý vlasy, zelený oči a ten zadek. Na toho si ještě netroufnu a on očividně nemá zájem, protože se na mě vždycky jen podívá a hned uhne pohledem. Dneska je to ale jiný. Jeho pohled je upřenější než předchozí dny. Třeba mi chce něco říct. Ve svý hlavě už uvažuju nad různýma scénářema, bože už je tak blízko, a tak si ani nevšimnu, jak mě Lisa strčí a já se srážím s Lukem. Ta mrcha. ,,Nestalo se ti nic?" Ptá se mě. A já se ma něj dívám a nejsem schopná nic říct. Tak už se vzpamatuj! Řve hlas v mé hlavě. ,,Jo jsem v pohodě" odpovím mu. ,,Tak mě napadlo, nechtěla by si zajít dneska do kina?" pokračuje Luk. To fakt řekl? Znovu na mě řve ten hlas v hlavě. ,,Klidně můžeme jít, v kolik hodin?" ptám se. ,,V 7 se sejdeme před kinem." řekne a odejde. Zůstanu stát jako opařená a slyším, jak se mi za zády smějou holky. ,,Ty mrcho, vyjedu na Lisu, udělala si to schválně? " ,,Jasně že to bylo schválně, chtěla sem ti pomoc." řekne Lisa. ,, Já vím, díky, ale asi mi hrábne." Začneme se smát, ale v tu chvíli zvoní zvonek a my musíme na hodinu. Už aby byl konec a my šly plánovat, co si obleču.

Po škole jdeme s holkama k nám domů. V pokoji si nalijeme tajně trochu vína a já otvírám skříň. ,,Do prdele vždyť já nemám co na sebe." Sednu si na postel a podívám se na holky. ,,Co to kecáš, vždyť máš plnou skříň značkových věcí, zkus si tyhle šaty." řekne mi Mara a podá mi je. Obléknu si je a dívám se na sebe do zrcadla. Asi na tom něco bude, říkám si, tmavě zelená se hezky hodí k mým černým vlasům a navíc v nich dobře vypadají i moje prsa. ,,Tak fajn, beru si tyhle, dobrý výběr Maro." Uměju se na ní a zvednu sklenku, abychom si ťukly. Za chvíli musím ale přestat pít, přece nechci být na prvním rande s Lukem opilá. Ještě chvíli s holkama klabosíme a drbeme o lidech ze školy. Ale sakra už je 5 hodin a já si ještě musím umýt hlavu a upravit make up. Proto se loučím s holkama a chvátám do koupelny.
,,To by šlo." Zkoumám můj upravený obličej a vlasy. Dole slyším nějaký rámus, asi už se mamka vrátila z práce domu, proto si vezmu kabelku a jdu jí dolů přivítat.

Když přijdu do obýváku, mamku nikde nevidím. V kuchyni taky není. ,,Mami, jsi tady?" Nikdo se neozývá. Najednou uslyším další hluk z chodby. Ale když přijdu do chodby, nikdo tam není. Další hluk teď slyším ze skříně. Pomalu k ní přikročím a potichu jí otevírám. V tu chvíli se na mě ze skříně vyvalí tělo. Rychle uskočím. S hrůzou zjistím, že je to mamka, klekám si k ní na kolena, je celá od krve, já jsem celá od krve. Nevím co mám dělat, co když je ještě někdo v domě. Do očí se mi válí slzy, snažím se nahmatat pulz, ale nic necítím. Jak to do prdele dělaly ty sestry, který nás to učily. ,,Mami, mami probuď se." Nic necítím, ona nedýchá. Najednou za sebou slyším kroky. Otočím se a v tu chvíli před sebou uvidím muže v masce s nožem v ruce.