Mia

5 1 0
                                    

Do mého pokoje vchází ta nová holka. Asi pochopila, že sem tu jediná příčetná. Sleduju jak si bere židli a sedá si ke mně. ,, Měla si pravdu, neni lehký tu bejt úplně sám." Vypadá už trochu líp, není tak sešlá a unavená jako první den co sem ji viděla. Povídáme si, jako bychom se znaly delší dobu. Doktorka by z nás měla určitě radost, ikdyž sme jí taky pěkně zdrbly. Dozvídám se, že se tady v tom ,, hotýlku" ocitla potom, co spolkla prášky a zapila je vodkou. A nejlepší je, že hlavním důvodem,proč to udělala je samozřejmě chlap a jeho debilní chování k ní. Dolejzala za ním, myslela si, že ji miluje, dělala mu poskoka, ztrapňovala se kvůli němu a on se nezmohl na nic víc, než ji podvádět a mlátit. Ten hajzl, co jinýho bych ji na to měla říct, než že je blbá a měla od něj dávno odejít. Nicméně je pravda, že já ji nemám co poučovat, ten ,,můj" se za mnou ani nepřišel podívat, asi sem pro něj teď odstrašující případ a kašle na mě. A je pravda, že už i já na něj.
Během našeho rozhovoru se taky nezapomíná zmínit, jak mi závidí moje rozhovory s vyšetřovatelem Riderem. Ujišťuju ji, že se bavíme jen o mojí matce. Ikdyž sem si minule všimla, jak se na mě dlouze dívá a byla sem z toho trochu v rozpacích, ale to bylo určitě jen kvůli tý situaci.
Z toho co všechno mi o sobě řekla usuzuju, že je to normální holka jako já. Je docela vtipný když říkám normální jako já z hlediska místa, kde se obě nacházíme, ale vy chápete,jak to myslim. Chvíli si ještě povídáme, než nás přeruší hlídač a žene nás na sezení. Nemůžu de dočkat, až si vyleju duši neznámým lidem.

Čtyři stěnyKde žijí příběhy. Začni objevovat