Je brzy ráno, v pokoji je ještě šero. Po celém ústavu je kupodivu ticho a já stejně nemohla celou noc spát. Ležím v posteli a tupě zírám do stropu. Moje mysl mi jede na plné obrátky. Přehrávám si v hlavě poslední měsíce s mamkou. Martin Klein. To sem vážně byla tak slepá, že sem si nevšimla takové změny v mamky životě? Najednou se mi v mžiku před očima vybaví situace, která se stala asi před 4 měsíci.
Seděla jsem za stolem v kuchyni a učila se. Mamka přišla domů dřív z práce a nevšimla si mě. Prošla kolem kuchyně do obýváku a telefonovala. S někým se hádala. Moc dobře sem neslyšela o co šlo, ale zachytila jsem něco o penězích a schůzce v její kanceláři. Víc sem nestihla zachytit, protože mi jako na potvoru zazvonil mobil a mamka mě hned uviděla a rychle zavěsila. Potom se začala ptát jak bylo ve škole a co novýho a já se tak ani nestačila dostat k tomu,o co v telefonu vlastně šlo. Možná to mělo nějakou souvislost. Třeba s ním mamka neměla poměr, třeba to byl její klient nebo tak něco. Ten večer ještě někam šla, tvrdila že ke kamarádce, ale co když se sešli? Sakra proč mi to dochází všechno až teď? V tu chvíli proud mých myšlenek přeruší klepání na dveře. Ani sem nepostřehla, že už venku svítí slunce a ostatní jsou už taky vzhůru.
ČTEŠ
Čtyři stěny
RomanceLara byla obyčejná dívka, která byla ráda středem pozornosti. Měla spoustu přátel, kteří chtěli být jako ona. Užívala si párty, rande až do doby, kdy se celý její život obrátil vzhůru nohama.
