Who Am I Now? - Funtime Roxy [ZRUŠENO]

Part 23

Slyšela jsem pískání... Pískání, které bylo slyšet hlasitěji a hlasitěji... Pak najednou utichlo a já se probrala na... Stole? Rozhlídla jsem se kolem sebe... Byla jsem v Parts&Service... Všimla jsem si Bonnieho, který byl vedle mě na židly... Zdřejmě usnul. Chtěla jsem se zvednout, ale jakmile jsem se zvedla uslyšela jsem robotický zvuk.
*Co mi je? Je mi nějak divně... * řeknu si a dám si ruku na hlav-.... Neměla jsem ruku! Ale hák! Podívala jsem se na druhou ruku.... Měla jsem jí robotickou... Podívala jsem se na svoje tělo... Rychle jsem se otočila do zrcadla... Když jsem se uviděla tak jsem zapištěla... Ale já nezařvala normálně... Já zakřičela jako animatronic!

Bonnie se lekl a spadl ze židle. Byla jsem v šoku. Co se to ze mě stalo?!
Bonnie se rychle zvedl a podíval se na mě.
„Lauro! Ty jses probrala!" vyjekne Bonnie. Nevnímala jsem ho.
„CO SE TO SEMNOU STALO?!" vyjeknu. Bonnie si povzdechl.
„Přes den... Tě tady někdo zavraždil" řekl. V hlavě jsem si představila znova tu scénku kdy jsem se snažila utéct... Ale marně...
„Našli jsme tě tady... Mrtvou... Chtěli jsme aby jsi byla stále naživu tak... Tvoje duše vletěla do těla tohohle animatronica... Funtime Roxy... To co se ti stalo... Se stalo i nám" řekne Bonnie. Stále jsem tomu nemohla uvěřit.
„Takže... Já... Jsem... Teď... Animatronic?!" vykoktnu. Bonnie kývne.
„A to už nikdy nebudu člověk?!" vyjeknu. Bonnie mlčí.
„Pojď... Pomůžu ti vstát" navrhne Bonnie. Seskočila jsem ze stolu. Málem jsem hodila hubu, ale Bonnie mě přidržel. Stoupla jsem si. Byl to strašně divný pocit.
„Dobrý... Teď skus udělat jeden krok" řekne. Opatrně jsem zvedla nohu a udělala menší krok.
„Je to strašně těžký! Ty nohy se nedají uzvednout... " řeknu.
„Brzo si zvykneš" řekne. Někdo otevřel dveře od sklepa... Byl to Freddy. Podíval se na nás.
„Roxy! Už jsi vzhůru!" zajásá Freddy.
„Roxy?" řeknu tázavě.
„Víš... Budeš si muset zvyknout na svoje nové jméno... My jsme taky jako děti měli jiná jména... Od dneška jsi Funtime Roxy" řekne Bonnie. Mlčela jsem. Takže ne že jsi budu muset zvyknout na svůj noví vzhled, ale taky i na svoje nové jméno?! To je jako kdybych se znovuzrodila jako jiný člověk!
„Pojď... Představíš se ostatním" řekne Freddy a otevře dveře.
„Jseš schopná chodit?"
„Moc ne... " odpovím.
„Já jí s tím pomůžu" navrne Bonnie. Freddy kývne a vyjde z místnosti. Začal všechny volat.
„Skus to ještě jednou... Bez toho abych tě přidržoval" řekne. Narovnala jsem se a zvedla nohu.... Udělala jsem jeden krok
„Dobrý! Teď se skus projít" navrhne. Udělala jsem jeden krok a pak druhý... Už jsem se skoro rozešla ale v tu chvíli jsem zase málem hodila hubu. Bonnie mě v čas chytil... Jinak už bych byla na zemi.
„Chození už takový oříšek není... Časem se to naučíš" řekne. Kývnu. Všimla jsem si Freddyho, který nám dával na jevo že už máme jít.
„Takže... Dámi a pánové... Představuji vám nového člena rodiny! Laur-... Ale ho*no... Funtime Roxy!" vykřikne Freddy. Já s Bonniem jsme se vynořili z místnosti. Všichni se na mě ohromeně podívali.
„Lauro!" křikla Mangle a rozběhla se ke mě. Obejmula mě.
„Jsem ráda že jsi stále naživu... " řekne s olejem v očích. Obejmula jsem jí taky. Pak si vedle mě stoupla.
„Roxy si prožila to co my... Ale není na svojí podobu zvyklá takže se k ní chovejte zdvořile!" řekne Bonnie.

*o 30 min. později*

Seděla jsem na židli v jídelně. Stále jsem se nesmířila se svou novou podobou. Z myšlenek mě probudila Mangle, která si ke mě přisedla.
„Tak jak ti je...?" zeptá se mě. Mlčím. Mangle si povzdechne.
„Hele... Já vím že to je pro tebe těžký... My jsme si prošli stejným osudem... Ze začátku to pro nás všechny bylo obtížné... " řekne.
„Je to pro mě noví začátek... " řeknu. Mangle kývne.
„Já vím... " odpoví. Pak bylo chvíli ticho.
„Od té doby co jsem v tomhle těle mám zvláštní pocit... Mám pocit dospělosti... Jako kdyby mi bylo kolem 20ti let nebo tak něco" řeknu. Mangle zastříhala ušima.
„Ten samý pocit máme i my... " řekne.
„Nejsem zvyklá na to že jsem vyšší... Těžší a k tomu jsem zvíře... Je to pro mě divný pocit když mám uši, tlamu, hák a ocas" řeknu. Mangle mi položí ruku na rameno.
„Nejsi v tom sama..." odpoví mi. Pak jsem mlčela.
„Dřív nebo později... Tě naučíme jak útočit na hlídače... Jsi nová verze animatronica, takže musíš objevit svoje nové schopnosti... " řekne mi.
„Je nutné na toho hlídače útočit?" zeptám se.
„Ano je... " odpoví někdo za mnou. Byl to Bonnie. Sedl si vedle mě.
„Když se nemůžeme pohybovat přes den tak jedině v noci... Ale někdy chodí hlídač a kontroluje nás přes noc... Snažíme se ho zbavit aby nás přes noc nerušil... Vždycky se nám podaří ho dostat... Buď se mu zaseknou dveře, dojde mu elektřina a nebo mu do kanceláře vlítne Foxy... Vždicky ho vyděsíme a on omdlí... Pak ho necháme venku před exitem a až se vzbudí... Nebude si pamatovat co se stalo" řekne. Překvapilo mě to.
„Proto lidi neví o nás... Že žij-... Počkat... " zarazí se. Já a Mangle se na něj tázavě podíváme.
„Ještě když jsi v Roxy nebyla... Neměla náhodou Ft. Roxy bílou ofinu? Teď jí má nafialovělou!" vyjekne. Mangle si toho všimla taky.
„Ale... Jak?" řekne Mangle.
„To je divný... Vím že jsem ještě jako člověk měla konečky vlasů nabarvený na fialov-" nedořeknu větu. Bonnie luskne.
„Tak proto!" řekne.
„Moment, moment, moment! Roxy! Podívej se na mě... " řekne Mangle. Otočila jsem se na ní.
„A teď mrkni... " nařídí mi. Mrknu. Mangle se zděsila.
„To oko se jí mění!" vyhrkne... Ano oko... Moje druhé oko bylo rozbité a svítilo černě s bílou tečkou uprostřed. Bonnie se na mě podíval.
„Jakou barvu očí jsi měla jako Laura?" zeptá se.
„Mordou" odpovím. Znova luskne.
„Bingo! Roxy měla správně fialové oči... Při každém mrknutí se ti oči budou měnit!" vyhrkne.
„Takže já jsem jako speci-" uslyšela jsem skřípající zvuk, který vycházel z exitu.... NĚKDO OTEVŘEL DVEŘE A VSTOUPIL DO PIZZERIE!
pak bylo slyšet zabouchnutí a kroky.
„Honem! Ať je to kdokoliv! Nesmí nás vidět! Roxy! Běž k Mangle!" řekne Bonnie a rozběhne se ke stage. Poslechla jsem. Všichni se vrátili na svá místa. Stála jsem vedle Mangle v Kids Cove... S pootevřeným okem jsem se koukala... Kroky se přibližovali a přibližovali... Až jsem uviděla postavu, která se vynořila ze tmy...