Do srdce vztoupila tma,
s krví se mísila,
tvůj vztek ovládla.
V černém pokoji klečíš,
za své hříchy se modlíš,
oči zavřené,
na rukou krev.
Tvá i cizí,
líp to nrvyslovíš.
ČTEŠ
Tmavý květ
PoesíaPomalu zavřela oči čekala na bolest dnešní do ruky bič vzal začal ji bít, hlava nehlava Když začla se s ním prát zamrčil se rád slzy na kraji očí Její odpor zrostl postavila se na nohy pak utekla mu do lesa chtěla tam přenocovat chvilku běžel za ní ...
