Fucking cliché (part 3)

-2-

Pomalu jsem zavřela skříň a unaveně si sedla do křesla. Dnešek se hrozně protáhl, poslední klient nebyl vůbec spokojený s hudbou, neustále mu něco vadilo. Je to potom hrozné papírování, nesnáším tyhle hádavé typy. Unaveně jsem si promnula oči a pomalu jsem začala schovávat věci do tašky. Vyšla jsem ven z budovy, už bylo pár minut po 7, takže se budova uzamkla. Vydala jsem s k autu a začala jsem v kabelce hledat klíče, ale nikde nebyly.

,,Do prdele, nechala jsem je na stole!" zanadávala jsem a kopla do auta, které se rozpípalo.

,,To už si ze mě děláte prdel, ne?" zakřičela jsem, až se po mě pár lidí otočilo. Moje auto je vybaveno speciálním bezpečnostním systémem, takže stačí počkat na policii, budou tu do pár minut.

Když jsem konečně uslyšela sirény, vstala jsem unaveně ze země a vyšla jim vstříc. Jakmile ke mně přišli, jeden mě surově chytil za ruce a spoutal je, mezitím, co mě druhý jistil.

,,To už si snad děláte prdel, ne?" řekla jsem nasraně, ale oni vypnuli alarm a začali mě odvádět do auta.

,,Tohle je moje auto, jen jsem si zapomněla klíče a kopla do něj! Myslíte, že bych tu na vás čekala?"

,,Promiňte, musíme si ověřit vaši totožnost, je to velmi drahé auto a je pod vysokou ochrannou"

,,Hlavně že jste přijeli až za pět minut, to už by byl zloděj s mým autem někde v prdeli"

,,Važte slova, slečno" řekl jeden z nich a já jsem hlasitě zaúpěla. Oba se lekli a ten, co řídil málem strhnul volant.

,,Opatrně, chcete, abychom nabourali?" vykřikne ten za volantem a já zavrčím ať se teda věnuje řízení a začnu si vztekle podupávat nohou.

.

,,Říkám vám, jmenuji se Charlotte Queens, pracuji ve firmě pana McHonella a to blbé auto bylo moje, bohužel jsem si nechala doklady a klíče v kanceláři a budova už byla zamčená." Řekla jsem naštvaně policajtovi, co mě vyslýchal.

,,Pane?" Vstoupil dovnitř muž.

,,Ano?" obrátil se na něj tlusťoch otráveně.

,,Podle jméno nemůže paní dokázat, ale fotka celkem sedí."

,,Nemůžu zavolat mému příteli? Doveze mi nějakou kartičku. Jmenuje se Shawn Mendes a rozhovor můžete poslouchat" řekla už jsem na pokraji zoufalství. Oba se na sebe podívali, a nakonec na toho, co přišel, policajt kývl a ten se za chvílí vrátil s mým telefonem.

,,Ten jste si nezapomněla" rýpnul do mě ten tlusťoch. V tu chvíli jsem si myslela, že po něm skočím, ale mého pohledu se asi oba tak lekli, protože ustoupili o krok dozadu. Hlasitě jsem vydechla abych se zbavila vzteku a vytočila Shawnovo číslo, od kterého jsem měla už pět zmeškaných hovorů. Dala jsem to na hlasitý odposlech a ti policajti přistoupili blíže ke mně.

,,Zlato? Kde proboha jsi, hrozně jsem se o tebe bál. Poslední byla ta SMS že přijdeš po sedmé, ale už je po osmé" začal na mě chrlit, ale já jsem ho zastavila.

,,Došlo k nedorozumění, nechala jsem si doklady a klíče od auta v zamčené firmě a rozpípal se mi na autě alarm. Odvezli mě na stanici a já potřebuju abys mi dovezl nějakou kartu na prokázání totožnosti. Už musím končit, miluju tě" dořekla jsem a hovor típla. Nenávidím úterý!!!

...

Ahoj, za chvíli to všechno publikuju. Zezačátku to bude trochu nudné, za což se omlouvám, ale za chvíli se to rozjede, nebojte:). Jakákoliv reakce potěší <3