HANDWRITTEN

✒️Just Follow Her✒️

Ráno jsem se probudila docela brzo. Jsem tady už měsíc. Tady je vstávání taky dobrý, hlavně když vás do nusu hned praští vůně levandule. A ty západy slunce. Tady je to opravdu krásné, ale není tady Shawn a tím je to takové prázdné. Ale tak už za šest měsíců nebudu sama a to mě trochu naplňuje já v podstatě nejsem sama. Sice tady mám kolem sebe spoustu hodných a přátelských lidí, ale ani jeden z nich není prostě Shawn. K němu mě váže spoustu věcí. Už jenom silné pouto přátelství, láska na celý život, ale teď i ten malý svišť.

,,Dobré ráno." Řeknu a všichni co jsou tady mi pozdrav oplatí. Myslela jsem, že teta Jaquen bude nějaká postarší paní, ale je ve věku jako moje máma a vypadá opravdu dobře. Má dceru Paulline a nevlastního syna Pierra. Má manžela Alfreda, který mi trochu připomíná mého tátu.
Sednu si ke stolu a všichni se pustí zase do své snídaně. ,,Tak jak si se vyspala?" Zeptá se mě mile teta a ještě milejší se usměje. ,,Výborně je tady překrásně." ,,Tak to jsme rádi." ,,No Annie a povíš nám něco ještě o sobě včera si byla unavená tak jsme se toho moc nedozvěděli." ,,No moc toho není. Měla jsem skvělý život do svých čtrnácti pak mi našli rakovinu plic no pět let jsem strávila v nemocnici. No a potom se po těch pěti letech objevil Shawn Mendes a já hloupá husa sedo něj znovu zamilovala, potom ním vyrazila na romantické turné, nastěhovala se ještě víc se zamilovala no a dopadla takhle. Prchající před dním, aby náhodou nezjistili, že má dítě no a to, že mě podvedl to stejně víte." Řeknu a s velkou úlevou vydechnu jak jsem to dala na jeden nádech.

,,Páni se divím, že jsi nevypustila duši. Takových informací najednou." Řekne strejda a začne se smát a ostatní se k němu přidají a hrozně rádi.
Já se jenom pousměju. ,,No tak lidi je čas jít pracovat na pole." Řekne Alfred a zvedne se od stolu. Pierre ho hned následoval a já tak zůstanu v jídelně jenom s tetou a Paulline. ,,Tak jo my to tady trochu poklidíme a pak jim půjdeme pomoct. Ty ne ty se musíš šetřit." Ukáže na mě když se pustím do práce. ,,Ale Jaquen nejsem mrzák, jenom těhotná." Řeknu a protočím oči v sloup. ,,Já vím zlato, tak nám pomůžeš zalévat levanduli a zítra jí otrháme to není nic těžkého." Řekne a já přikývnu. Nechci se tu jenom válet a sledovat jak se ze mě pomalu stává balón. Jo dobře přiznávám, že bych nejraději byla se Shawnem společně by jsme spolu chodili na kontroli a na ultrazvuku sledovali jak naše společné štěstí roste. No to jsou, ale moje milné představy. On už teď stoprocentně je někde s Camillou a dělají to co, když jsem Shawna viděla naposledy. ,,Tak jo dámy půjdeme jim pomoci zalít tu kytku aby jsme jí zítra mohli otrhat a že nám to dá zabrat. Tak pojďte máme na to celý den."

Z pohledu Shawna
Ráno jsem se probudil v prázdné posteli jak jinak, ale co jsem debil. Takže budu muset vstávat sám, ale tak naviřil jsem si to a taky si to vyžeru.
Vstal jsem z postele a došel pomalu do koupelny. Tam js si dal sprchu na pročištění hlavy. Hodně mi pomáhá ranní sprcha. Když jsem se tak nějak uvolnil. Vylezl js a usušil se pořádně do ručníku.
Omotal jsem si ho kolem pasu a vydal se zpátky do ložnice. Otevřel jsem skříň a hned na mě vypadla Mesiina mikina. Vzal jsem jí do ruky a hned mě do nosu praštila její vůně. Jsem takový debil. Mikinu jsem dal na místo a vzal si svoje oblečení. Když jsem se oblékl vrátil jsem se zpátky do koupelny. Učesal jsem se a na vlasy si dal trochu gelu. Potom jsem si chtěl vyčistit zuby, ale tuba která byla v kelímku už byla prázdná. ,,No bezva." Zakleju a podívám se do skříňky. Tam, ale žádná nebyla, tak musí být jinde.

Přejdu ke skříňce a vytáhnu krabičku. No jo kvůli Mesie se to nesmělo dávat moc vysoko. Ale nevím proč to dává tak daleko. Svou rukou jsem shodil ještě jednu věc. Vypadalo to jako nějaká fixa. Chvíli jsem na to jen tak koukal než to zvedl.
Otočil jsem to a koukal na ní uprostřed byl displey a na něm plus. Nevím co to znamená.
Odložil jsem to do svojí kapsy a vyčistil si zuby. Když jsem už s úpravou finišoval zazvonil zvonek. Vypláchl jsem si pusu a šel mu otevřít. ,,Ahoj. Pojď dál." Řeknu a vydám se do obýváku. ,,Dáš si něco?" Zeptám se a on si sedne na gauč. ,,Dám si kafe jestli mi uděláš i když myslím, že na kafe od Annie to mít nebude." Řekne což mě trochu naštve, ale radši to kafe bez řečí udělám.

Když je hotové položím ho na stůl a Andy si ho vezme a trochu se napije. ,,No musím říct, že je to pitelný a dobrý." Řekl a napil se znovu. Pak se zadíval na mou kapsu, kde jsem měl tu věc. ,,Ty jsi si dělal test jo?" Zeptá se a zasměje se. ,,Jaký test?" Zeptám se úplně nechápavě.
,,No to co máš v kapse. Ndělají si to náhodou holky když jsou těhotný?" Zeptá se a mě to úplně vyrazí dech. ,,Stalo se něco Shawne?" Zeptá se Andy, když už dobrou minutu sedím úplně bez hnutí. ,,Počkej to znamená, že. Kde je doufám, že si přišel na to kde je?" ,,Počkej jo klid ukaž mi to." Řekne a natáhne se po údajném těhotenském testu. ,,Shawne ty jsi takovej vůl. Neříkej mi, že Annie s tebou čeká dítě a ty jí takhle podvedeš." ,,Já vím jsem debil největší a proto jí musím najít." ,,Jsi největší debil, ale já vím, že toho lituješ a proto jsem pro tebe zjistil, kde Annie je. Nepotřubuji žádnou hádanku. Žijeme v jedna dvacátém století. Napíchl jsem se na telefon jejího bratra a pomocí toho vyhledal i jí. Bylo to trochu těžší, protože má novej telefon, ale můj tým zvládne všechno. Takže se běž sbalit. Protože vyrážíme do Provence." Řekl a usmál se. Ve mě svítila naděje, že znovu uvidím svou lásku.

Z pohledu Annie

,,Hele koukej ukážu ti jak to udělat tak, aby jsi neporušila květy." Řekla Paulline a ukázala mi jak správně otrhat květy, aby se mohli potom dát do obřího proutěného košíku. ,,No vidíš to je lepší neboj do toho se dostaneš." Řekla Paulline a já se usmála. A pokračovala v práci je začátek července a tady je docela vedro. Chvilku jsem ještě trhala než byl čas na oběd. Trochu už je na mě těhotenství znát, ale né zase tolik. ,,No to je dobře, že už jste tady. Vy by jste tam byly snad celý den." Řekne teta a postaví přede mne talíř s těstovinami. Děkovně se usměju a pustím se do jídla. Při jídle si klasicky povídáme a potom pomůžu tetě umýt nádobí.

Paulline na mě počká a pak se vydáme zpátky na pole. ,,Hele řekni mi jaký je Shawn doopravdy?" Zeptá se když míříme s koši na místo určení.
,,No je vlastně strašně milý a tak jak se chová na veřejnosti je takový i v soukromí je s ním neuvěřitelná sranda, ale to co udělal bylo pro mě hodně těžké." ,,Já to chápu, ale možná by o tom měl vědět, že někde bude brzy běhat jeho svišť?" Zeptá se a já jenom pokrčím rameny a raději se pustím do trhání. ,,No já ho sice neznám, ale jestli ho miluješ tak mu dokážeš odpustit. Hele já to znám podle sebe." ,,Já vím jenomže já jsem tak blbá, že už jsem mu dávno odpustila." ,,No tak to je skvělý ne." ,,No nevím. Nejraději bych se k němu teď přitulila. A nechala se hřát v jeho náruči. Vždycky když zavřu oči vybavím si naše oblíbené místo a to jak mě vždy oslovil." ,,Mesie!"

Tak jo mám tady další kapitolu já vím nic moc. Ale nebojte já se polepší. Já si myslím, že sem nemusím psát, kdo řekl to poslední slovo.

Ps: tohle sice není k příběhu ani to nemusíte číst ale je to trochu vtipný a možná to taky někdo zažil. Se mnou totiž ráno autobusem jezdí strašně hezkej kluk a on vypadá trochu jako Shawn🤤😂 A já už asi půl roku říkám, že ho oslovím jestli nebude můj model na stříhání. Aby jste to lépe pochopili já studuju kadeřnickou školu a na praxe si máme vodit modely a já to beru jako záměr ho víc poznat😛😂 protože se mi hrozně líbí a když třeba stojím v autobuse protože už není volné místo tak se na mě kouká. Já pak nevim jestli nemám náhodou někde něco na ksichtě nebo nevim tak se potom jak největší debil kouká na displej telefonu. Ale má opravdu vražedně hezké hnědé oči😁😁 No a bydlí ve městě které je od mojí malé vesničky vzdálené asi pět a půl kilometru. Jo to nepopíte on je tak blízko a přeci tak daleko. Jo já vím jsem blázen. Možná, že kdybych napsala příběh o tomhle to by bylo něco. Kdyžtak mi napište jestli jste něco taky podobnýho zažili😁😁

Bára💞