Čtu si časopis, kde píšou o muži, ke kterému mám jít na stáž. Měl jsem s toho obavy. Byl to prý gentleman, ale dokázal být i krutý a to mě trápilo.
Měl jsem strach, že něco poseru. Nevím, jak vypadá nebo jak se zachová, když začnu mluvit. Celou dobu jsem svíral papír, který mu chci zítra přečíst, ale problém je ten, že nevím jestli to je dostatečně dobrý, abych mu to mohl odprezentovat.
Sevřel jsem v druhé ruce časopis a pohlédl na čas. Byla půlnoc. V šest musím vstát, abych k němu dorazil v devět. Zhluboka jsem se nadechoval a doufal, že to budu mít rychle za sebou.
,,Klid Erene...nic to není," uklidňoval jsem sám sebe a doufal, že to zabere. Bohužel ne. Nepomohlo to, právě naopak bylo to horší. Vstal jsem od stolu a přešel k obrovskému oknu. Venku pršelo byla mlha, ale i přesto jsem měl dobrý výhled na budovu kam zítra jdu.
Byla to obrovská budova, která dosahovala skoro k nebi. Mlha se opírala o budovu a vytvářila dojem, že se budova dotýká mraků.
Opřel jsem hlavu o okno a uklidňoval se písničkou, která mi zněla v hlavě. Byla to písnička, kterou mi zpívala máma než zemřela. Odtáhl jsem se od okna a rozvalil se má gauči a za nedlouho usnul.
ČTEŠ
Fifty shades of Levi
FanfictionJednadvacetiletý Eren dostal nabídku na stáž k jednomu z bohatších mužů, který vlastní obrovské pozemky. O tom muži už toho slyšel hodně. Úspěšný podnikatel bohatý a krutý ke svým zaměstnancům. I přesto k sobě najdou cestu a oba se do sebe zamilují...
