35.

1.5K 90 33
                                    

Do Ameriky jsme dorazili druhým dnem. Připravili jsme se na pohřeb mé matky.  Obviňoval jsem se, že jsem s ní nebyl, když umírala.

,,Erene, nemůžeš za to. Nemohl jsi to vědět, že je nemocná," Levi mě objal.  ,,Děkuji, Levi..."

,,Za co?" tázavě se na mě podíval.  ,,Že jsi se mnou odletěl...jsem teď za to rád," pousmál jsem se. 

Levi na to neodpověděl. Oba jsme pak odešli k autu. Jeho řidič nás odvedl na hřbitov.

Brečel jsem, ale on mě chytil za ruku.

Uklidnilo mě to.

V Americe teď oba žijeme už několik měsíců. Zůstali jsme tu kvůli mně, ale Levimu to nevadí jsem rád, že odletěl se mnou.  Miluji ho a miluje mě. Plánujeme svatbu a plánujeme si adoptovat dítě.

Trvalo mi dlouho ho přesvědčit, aby jsme si adoptovali, aspoň jedno dítě, ale nakonec povolil.

Jsme šťastný. Máme krásného syna. Svatba nebyla velká, ale nám to nevadilo. 

Tady končím knihu. Doufám, že se vám tahle kniha líbila :) děkuji vám za ohlasy a všelijaké komentáře moc mě to potěšilo ❤️ jste skvělý

Fifty shades of Levi Kde žijí příběhy. Začni objevovat