Fifty shades of Levi

6.

Bylo dopoledne. Seděl jsem u okna a koukal na noční Tokyo. ,,Erene,  chci ti něco ukázat. Pojď se mnou k auta," natáhl ke mně ruku, kterou jsem nepřijal a vstal.

Došli jsme do výtahu a koukal před sebe. Přál bych si, aby tohle čekání uteklo rychle. Měl jsem z něj špatný pocit, ale zároveň jsem ho chtěl líbat.

Ucítil jsem, jak mě chytil za ruku. ,,Už to nevydržím," přirazil mě ke zdi a začal mě líbat.

Spolupracoval jsem a instinktivně zavřel oči a užíval si jeho rty na těch mých. Dokud naše štěstí nepřerušil výtah na jiném patře kde nastoupili jiný lidi. 

Celou cestu dolů jsme se na sebe dívali a on se usmíval. Za to já žádné emoce ve tváři neměl.

Přemýšlel jsem zda to vzdát nebo pokračovat. Došli jsme k autu. Myslel jsem, že mě odveze domů, ale mýlili jsem se.

Vezl mě k jeho firmě. Mohl jsem odejít, ale rozmyslel jsem si to. Chtěl jsem zůstat, aspoň pro tohle překvapení.

Došli jsme na střechu, kde pro nás čekal vrtulník. Zastavil jsem se a zíral na to.  ,,Jdeš? Chceš tam snad stát celou noc?" usmál se a natáhl ke mně ruku.

Chytil jsem ho za ruku a nasedl do vrtulníku.   Levi mě připoutal a pustil vrtule. ,,Umíš s tím řídit? "

,,Říká se tomu pilotovaní a ano umím pilotovat,"  zvedl vrtulník. 

Chytil jsem se za opěradlo a trochu se leknul, ale pak ze mě stres spadl a docela si ten let užil.

Koukal jsem na noční město a užíval si to. Po celém dni jsem se konečně usmál.  Byl jsem šťastný.

,,Rozhodl ses zůstat?" ozvalo se mi ve sluchátkách.. Pohledím jsem na něj a usmál se. ,,Mám to brát jako ano?"

,,Ano!" vykřikl jsem do mikrofonu na sluchátkách.  Levi se usmál a ještě několikrát vzal okružní jízdu a pak přistál zpátky na budovu.