~ 10 díl ~

83 6 2
                                    


Seděli jsme u něj celou noc, držel jsem ho za ruku celou dobu tak pevně že se divím že ho to ani neprobudilo. 

Usnul jsem a probudilo mě jak mě někdo hladí po vlasech, tak jemně a milovaně to uměl jenom Yuri. Cukl jsem sebou a podíval se směrem k němu. Koukal mi přímo do očí a usmíval se ,, Victore .." šeptl

Začli mi stékat slzy, usmíval jsem se od ucha k uchu. Byl jsem tak šťastný že už ho mám u sebe. Že je v pořádku a vše dobře dopadlo. Zvedl jsem se a obejmul ho tak moc. Sykl bolestí ,, nemačkej mě tolik, mám tu ránu" odkryl si peřinu a ukázal na levou stranu břicha, měl tam velkou jizvu . 
,, promiň, to jsem nechtěl " zacouval jsem kousek dozadu a posadil se zpátky.

,, snad mi ta jizva do svatby zmizí" zachechtnul se.

,, Určitě a i kdyby ne, budeš pro mě furt ten nejkrásnější ze všech" pohladil jsem ho po tváři a letmo ho políbil.

V tom vešla do dveří jeho matka ,, skočila jsem si pro kávu" řekla  a tobě jsem taky jednu přinesla ty spáči, usmála se a podala mi kávu v kelímku.

Poděkoval jsem a sedl jsme si zpátky na naše místa.

Yuriho by měli pustit zítra domů.

~

Yuriho matka pro mě druhý den přijela k nám a jeli jsme pro Yuriho. 

Cesta domů byla veselá všichni jsme se smáli a povídali si. Seděli jsme s Yurim na zadních sedadlech a drželi se za ruce.

Když jsme dorazili domů tak jsem zavolal k němu do práce a dal mu  tří týdení  volno. Jeho šéf stim problém neměl, říkal že tam udělal toho dost a stejně si moc volna nikdy nebere.

Yuri se mezitím šel natáhnout na gauč, když jsem domluvil s jeho šéfem šel jsem za ním.

Byl zachumlaný pod dekou, byl tak roztomilý. Jediný co mu koukala byla jeho hlava a oči. Šel jsem směrem k němu a sedl jsem si vedle něj.

,, Tak moc jsem se bál " řekl jsem a podíval se mu do očí ,, To i já, že to nedopadne dobře a nebudu tu stebou "

,, to si nechci ani představovat život bez tebe Yuri "  nepředstavitelné, ten co mě vychoval naučil mě milovat a být laskavý k ostatním. By mě najednou opustil.

Myslím že by se ze mě stal ten typický alkoholik co by byl zavřený doma a jediný kdy by vyšel ven by bylo že by si šel pro chlast.

Tak moc jsem se najednou dostal do svých myšlenek že jsem úplně přestal vnímat Yuriho že na mě mluví.

,, haloo, Victore vnímáš mě? " začal mi mávat před obličejem  ,, jen jsem se asi až moc zamyslel promiň" uchechtl jsem se a začal mu věnovat pozornost.

,, Jak se cítíš? Je to lepší? " zeptal jsem se a koukl se směrem kde byla jizva. ,, Je to lepší ale určitě to ještě chvíli potrvá než přejde ta největší bolest" sáhl si směrem k jizvě a potichu zasténal.

Rychle jsem mu ruku dal pryč ,, prosím nešahej si tam, nechci aby si trpěl ještě víc"

Usmál se a natáhl se směrem ke mě, naklonil hlavu na stranu a pomalu mě začal líbat. Ty jeho rty, chyběli mi. Přidal jsem se a pomalu přidával na tempu. Věděl jsem že nemohu nic víc teď, nechtěl jsem aby Yuriho něco bolelo a hlavně si sám myslím že na to ještě bude času dost. Teď je hlavní že už ho mám doma a mohu se o něj starat a oplatit mu to co on dělal pro mě.

Líbali jsme se dlouho a tak jemně. Tohle prostě uměl jen Yuri.

~

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 02, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

My Hybrid Child [Victuri FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat