Podzimní výzva | Drabbles do sychravého počasí | DOKONČENO |

21. - Harrylu 2 - triples - 9. 10. 2019

Zadání: Harrylu - pokračování

*♥*

„Harry Potter je mrtvý!“ zaskřehotal Voldemort se značkou dávkou zadostiučinění.

Lucius se neodvažoval pohlédnout Hagridovým směrem; už teď měl pocit, že se každým okamžikem přestane kontrolovat a začne snad hystericky křičet.

„Draco,“ oslovil syna potom, co ho o to žádal jejich pán. Harry mu nelhal, jeho syn opravdu žil. „Pojď sem,“ naléhal nervózně, ale k ničemu se neměl. Poslechl až Narcissu; nemohl mu to mít za zlé, jako otec ho zklamal.

Tak takhle končí svět? V roztříštěných úlomcích srdce?

„Pottere!“ křikl z nenadání Draco, házeje Vyvolenému hůlku.

Byl těmi událostmi naprosto překvapen. Zároveň cítil příslib naděje; pokud Harry skutečně porazí Pána Zla, bude to svět, ve kterém už nebude mít nadále místo. Musel okamžitě zmizet. Snad ani nemusel, ale nechtěl být svědkem dalšího zklamání. Nehodlal poslouchat ten posměšný hlas uvnitř jeho hlavy.
Ohlédl se jen jednou - to když se ujišťoval, že chlapec vážně zvládl přežít i druhou smrtelnou kletbu. Netušil, co odhalovala věštba. Jedno věděl však jistě; ten kluk byl jako naděje a ta přeci umírá poslední. Alespoň v to doufal.

Dny následně míjeli jako patra na ministerstvu, když jel výtahem; občas nestačil ani mrknout a přišel nový den, další sova se jmény a odhaleními, o kterých psal Věštec.

Často probděl celou noc. Vysedával na parapetu ve svých komnatách se sklenicí drahého vína, které měl v ruce pouze ze zvyku, než aby ho doopravdy pil.

„Pane? Máte návštěvu!“ zachrčel Krátura.

Nebylo mu jasné, jak se ten potrhlý Blackovský skřítek dostal k němu do sídla. Vlastě ani netušil, kdo by ho toužil navštívit - počítal jen s Bystrozory a jejich zatykačem do Azkabanu.
Váhavé kroky utichly ve chvíli, kdy se rozhodl otočit.

Harry Potter; chlapec, který opět přežil, stál před ním. Rty měl zvlněny do jemného úsměvu. Žil.

A Lucius - ač se zapřísáhl - se přistihl, jak doufá, aby to nebyla jen pouhá iluze.

*♥*

Jak se vám líbí v Luciusově hlavě? Vůbec to nepíšu v noci, skoro ve čtyři ráno, neb nemůžu - při pomyšlení na něj - spát.
Věnováno: womiska ♥