Kontrola dopadla dobře. Lucie si nechala vytisknout fotku miminka. Vyfotil jí a poslala Matymu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Maty jí hned zavolal. Mluvili spolu asi hodinu. Pak už ale Maty musel jít a domluvili se, že si večer zavolají přes skype. Takhle to vypadalo každý den. Volali si spolu večer co večer, hodinu co hodinu. Až jednou po asi 3 týdnech zazvonil Lucii telefon v neočekávanou dobu. Hovor L: ,,Maty? Stalo se něco? Voláš v nezvyklou dobu. Kdy přiletíš?" M: ,,Luci neděs se, nic se neděje, ale asi se na to radši posaď." Lucie se tedy posadila. L: ,,Mluv, nenatahuj to." Řekla už trochu nervózní Lucka. M: ,,Je mi to moc líto, ale musím tady zůstat ještě minimálně týden. Možná i 14 dní." L: ,,Ale Maty...vždyť řekli na 2 až 3 týdny, ne na měsíc a půl! Už se mi po tobě strašně stýská." M: ,,Mě po vás taky. Ale, budeme si přece volat. Až přiletím budeme jen a jen spolu. Jen my 2...teda vlastně 3." Lucii se nahrnuly slzy do očí. Nevěděla co říct. M: ,,Luci? Lucie? Jsi tam? Je ti dobře?"
