Nakonec všechno dobře dopadne.

ANO!

Maty. Stál tam Maty. Lucie nemohla věřit svým očím, nahrnuly se jí do nich slzy. Okamžitě se rozeběhla a Matyho obejmula. L: ,,Ahoj." Pošeptala mu lehce do ucha. M: ,,Ahoj." Odpověděl jí stejně potichu. Potom se odtáhli. L: ,,Co tady děláš? Měl jsi přijet až za 3 týdny." Začala se ho Lucie vyptávat. M: ,,Víš Luci, já...Mery mi volala, že to tu moc nezvládáš. Dal jsem tam výpověď a přijel." L: ,,Ty jsi úžasnej. Teď už budeme jen spolu." Chtěla ho obejmout, ale on ucukl. Místo toho si od ní maličko odstoupil a chytl jí za ruce. M: ,,Víš Luci, že tě miluju. Ty jsi to jedno z nejhezčích, co mě v životě potkalo. Čekáme spolu dítě. A proto..." Maty si klekl a z kapsy vytáhl krabičku se sametovým povrchem. Když jí otevřel, Lucie uviděla nádherný, třpitící se prstýnek. Okamžitě se rozbrečela. A pak Maty vyslovil otázku, která je snem každé holky. M: ,,Lucie Krutinová, vezmeš si mě?" Lucie pořád brečela a tak jen mezi vzliky vyslovila to tak dlouho očekávané...L: ,,ANO!" Maty se postavil, navlékl jí prstýnek na ruku a políbil jí. Všichni začali tleskat. Maty se pak na ní usmál. M: ,,Už nebreč." Zasmál se. L: ,,To ty hormony." Zasmála se taky. Potom si všichni dali dort, Maty otevřel šampaňský a všichni si přiťukli. Me: ,,A kdy bude svatba?" M: ,,Klidně hned." Řekl sebejistě. L: ,,Ne, to ne." M: ,,Copak ty si mě nechceš vzít, lásko?" Podívala se mi ní tázavě. L: ,,Ale jistě že chci, proč bych jinak řekla "ano", ale ne jako verliba." Zasmála se, ostatně jako všichni. M: ,,Mě se líbíš i jako verliba." Me: ,,Takže to znamená, že svatba bude až po porodu?" L: ,,Já myslím, že to je nejrozumnější. Co ty na to, lásko?" M: ,,Samozřejmě." Pak si ještě nějakou dobu povídali a kolem 8 večer se všichni rozutekli, aby Lucie s Matym měli klid. Leželi tak spolu na posteli. Lucie byla o Matyho opřená a Maty měl ruku na jejím břiše. Chvíli si povídali, když najednou...

Co se stalo?