Nakonec všechno dobře dopadne.

Cože?

Čas plyne jako voda a už je několik měsíců po porodu. Lucie s Matym chystají svatbu a Kačenka roste jako z vody. Dnes je den, kdy si Lucie vybírá šaty, malou tedy hlídá Maty. Je za 5 minut 6 hodin ráno a Lucii s Matym probudí řev. L: ,,Maty, půjdeš tam prosím." Řekla a otočila se na druhý bok s polštářem na hlavě, aby alespoň trochu utlumila řev rozeznívající se po celé místnosti.  Maty se rozespale zvedl z postele a šel k postýlce, která stála v rohu místnosti. Vzal si malou a choval jí, aby jí utišil a Lucka se mohla alespoň trochu ještě vyspat. Nakonec se rozhodl, že s ní půjde do obýváku, aby Lucku moc nerušili. Věděl totiž, že od ty doby, co se Kačenka narodila, se moc nevyspala a zrovna dnes potrebovala být v klidu a vyspaná. Když se Lucie vzbudila a podívala se na budík na nočním stolku, bylo na něm 8 hodin a 3 minuty. Rozespale tedy vylezla z postele a udělala si rychlý drdol. Z nočního stolku zvedla své brýle a nasadila si je na nos. Porozhlédla se po místnosti. Nikde nikdo. Došlo jí, že Maty vzal malou vedle. Ještě že ho mám. Pomyslela si a vzala za kliku. To už tam stál Maty, choval malou a naznačoval jí, že právě usnula a že má být potichu. Lucie šla tedy potichu do kuchyně, kde už měla připravenou snídani v podobě palačinek. Jen se pousmála, zasedla ke stolu a celé to snědla. Po chvíli přišel Maty. M: ,,Chutná?" Zeptal se s úsměvem. L: ,,Bylo to výborný lásko. Děkuju. Kde máš malou?" Podívala se na něj tázavím pohledem. M: ,,Položil jsem jí do lehátka, spí jako dudek." Zasmál se tiše. M: ,,V kolik vůbec máš sraz s Mery?" L: ,,V 9 v kavárně na náměstí. Vážně ti to nevadí, ja tu klidně s malou zůstanu." M: ,,Vážně ne, my si to užijeme a vy taky. Mimochodem, je půl 9. Máš čas." L: ,,Cože? Půl 9? To nemám čas. Však vypadám jak bezďák. Musím se upravit, obléct, učesat, namalovat atd. To za půl hodiny nestíhám." Tryskově vyběhla z kuchyně a šla se chystat. Rychle na sebe navlékla modré džíny, bílé triko a zapletla si cop. Potom vběhla do koupelny, kde se rychle namalovala. V chodbě se obula, Maty jí nandal bundu a ona popadla kabelku. L: ,,Vážně to zvládnete?" M: ,,Vážně to zvládneme." L: ,,Dobře, tak pa." Políbila ho. M: ,,Pa a užijte si to." Zavolal za ní, ona už ho ovšem neslyšela. Zabouchla za sebou dveře a rychle běžela k autu.