Rande s hvězdou

Trojúhelník

,,Nezabávaš sa?"

Otočila jsem se a ve dveřích stál Dan.
,,Nene, jen jsem přetažená"
,,Jo teraz aj tak vyzeráš"
,,Sklapni" upravila jsem si ofinu a promnula si oko
,,Môžem si prisadnúť?" 
,,Jasně" usmála jsem se a trochu se posunula
Daniel se posadil vedle mě a chvilku mlčel. Pak si opřel ruce o nohy a podíval se na mě.
,,Stále o tom nechceš hovoriť?" podívala jsem se na něj a napila se
zhluboka jsem vydechla a olízla si rty ,,Dobře.." podívala jsem se na něj ,,Asi to bude lepší když na to budu znát názor někoho jiného" uznala jsem 
,,Tak rozprávaj" 
,,Když já nevím kde začít.."
,,Napríklad od začiatku" popichoval
,,Nejsem si jistá co k Jakubovi cítím" řekla jsem rychle
,,Wau.. Dobre.." bylo jediné co řekl
,,Víš.." začala jsem než cokoliv stihl říct ,,Byla jsem do něj zamilovaná, ale to jsem byla menší.. Možná jsem ani nebyla zamilovaná, jen vděčná"
,,Vďačná?" zopakoval Daniel
,,No.. Jakub byl jediný kdo se se mnou bavil.. Byl jediný kdo mi pomáhal, kdo mě nešikanoval a byl to právě on kdo mě držel nad vodou" 
,,Chápem"
,,A já nevím co mám dělat.. Víš, teď je to ještě horší, protože jsem mu řekla, že do toho opravdu chci jít, ale teď nevím jestli jsem prostě udělala dobře.. Už nemůžu bože" úplně křečovitě jsem držela sklenku s vínem 
,,Mala by si si s ním o tom porozprávať"
,,Ano já vím, ale třeba ten pocit přejde.." nalila jsem si sklenku a v láhvi už nezbylo nic
,,Dôjdem pre ďalšie" 
,,To nemusíš" zívla jsem si a dopila svou sklenku
,,Tak to aspon odnesiem"
,,To taky nemusíš"
,,Já viem" vzal flašku i skleničku a odešel

Ráno jsem se probudila v posteli. Rozespale jsem hrabala po telefonu a nemohla ho najít. Převalila jsem se na druhou stranu a rukou se zabořila pod polštář.
Mám tě!
Podívala jsem se na čas a bylo devět hodin. Otočila jsem se na záda a dívala se do stropu. Ať jsem přemýšlela jak jsem přemýšlela, nemohla jsem si vybavit, jak jsem se dostala do postele.
Poslední co si pamatuju je to, jak mi Dan odnášel sklenku.
Splašila jsem se.
Kde je Dan? Není tu někde?
Rychle jsem se rozhlížela a panikařila, ale nikde tu nebyl. Sedla jsem si na postel, udělala si nový drdol a sešla jsem dolů. Když jsem si šla nalít juice, zahlédla jsem Dana na sedačce. Usmála jsem se jak rozvaleně tam leží. Pak se začal vrtět a probudil se.
,,Dobré ráno" zamumlal
,,Dobré" pousmála jsem se 
,,Hele Dane?" začala jsem a on se na mě podíval a já věděla, že mě vnímá a můžu položit svou otázku ,,Jak jsem se dostala do postele?" zvedla jsem jedno obočí, které stejně nebylo vidět, protože mám ofinu. Daniel se začal smát a já se cítila dotčena.
,,Naozaj?" smál se 
,,To není vtipný!"
,,Já viem. Prepáč. Bol som dole dlhšie ako som predpokladal a keď som prišiel, ty si už spala" posadil se a promnul si oči ,,Tak som ťa preniesol do postele aby si nemrzla"
Usmála jsem se ,,Tak děkuju" 
,,V pohodě"

Začala jsem si dělat snídani a on mezi tím šel do koupelny. Nasypala jsem si lupínky do jogurtu a šla si sednout ke stolu. Projížděla jsem instagram a v příbězích sem viděla včerejší večer. Annie natáčela každou blbost a já díky tomu viděla co se ten večer dělo. Annie natočila Dana jak vyšel z mého pokoje a zavolala ho k nim, on nechtěl a říkal, že vážně nemůže, ale pak ho tak všechny holky začali překecávat a tahat ho k nim. On tedy souhlasil, ale říkal, že jen na chvíli. Ty holky z něm byli hrozně mimo a pořád se ho nějak dotýkaly a lepily se na něj. 
Proč mi to vadí? 
Vypnula jsem telefon a položila do obrazovkou na stůl. Sice tam byli ještě další příběhy, ale já na ně prostě koukat nechtěla. Za mnou se ozval Dan, že už musí jít, zamávala jsem mu a po 20ti minutách vylezla Annie s drdolem na levé straně, rozmazanou řasenkou a rtěnkou a v tričku si mnula oči. 
,,Je tu Dan?" ptala se rozespale
,,Před chvíli odešel" oznámila jsem 
,,Sakra" zasyčela 
,,Proč?"
,,Chtěla jsem se vám omluvit za holky" zapila prášek na hlavu
,,Proč?"
,,Pořád říkal, že musí nahoru, ale oni se pořád na něco ptaly a asi mu bylo blbý neodpovědět jim a jít pryč, tak promiň" 
,,Dobrý, můžeme si povídat úplně kdykoliv"  pokrčila jsem rameny ,,Třeba na Mácháči za pár týdnů"
,,On tě pozval na Mácháč? Jako jen ty a on?" chtěla vědět Annie
,,Ne tak docela" zvedla jsem jeden koutek úst
,,Tak jak?!" naléhala
,,Mají koncert asi za tři týdny tak mě i tebe kluci pozvali"
,,Páni!" vydechla ,,To bude skvělý!" začala jásat
,,Proč si tak šílela jestli pozval jen mě?"
,,Tak přeci máš Jakuba. Tak by to bylo divný" snažila se to zakecat
,,On by z toho nic neděla, ale ty ano, co víš..?" naléhala jsem tentokrát já
,,Nic nevím" nedívala se při tom na mě
,,Tak když mi to nechceš říct, tak si to nech" pokrčila jsem rameny a dojedla svou snídani
,,Nesmíš mu říct, že to víš.." začala
,,Jak dlouho mě znáš?" otočila jsem se na ni
,,Já vím, já vím.." nadechla se ,,Včera jsem se s ním bavila, protože vypadal nějak ustaraně.. Tak, když tě uložil a posadil se na sedačku tak jsem si přisedla a on se na mě podíval pousmál se a zase koukal do blba a asi přemýšlel.." Bylo vidět, že nevěděla jak to říct ,,Ptala jsem se ho co se děje, ale on mi říkal, že nic a poprosil mě zda by tu nemohl přespat. Tak sem ho tu nechala a pak  ještě chvilku vyzvídala co mu je a nakonec mi to řekl.."
,,A co řekl?"
,,On mi řekl, že udělal strašnou věc i když skoro nic neudělal"
,,Nechápu, nenapínej mě už!!" pořád jsem naléhala
,,Řekl mi, že když tě odnášel do postele a přikryl tě dekou, tak tě pohladil po vlasech a dal si pusu.." podívala se na mě ,,Já mu řekla, že to vlastně nic není, nikdo o tom neví a, že je to v pohodě, jenže on mi řekl že to tak není.. Řekl, že se zamiloval.." nevěděla jsem co říct ,,Proto jsem tak šílela, že tě vytáhl na Máchcáč" dodala a šla se napít
,,Co mám teď dělat?"
,,Hlavně nesmíš dát najevo, že něco víš!" Annie si dala prst před pusu
nesměle jsem přikývla ,,Je to vzájemné co?" zeptala se nakonec
Pokrčila jsem rameny