5. Kacchane?!

2.6K 176 52
                                    


To jsem už nevydržel a skočil jsem po něm do postele.

,, Ale no tak Izuku, nebuď jak malý!" začal se smát Shigaraki a já jsem ho začal lochtat.

Nic to s ním nědělalo a zahleděl se na mě svými červenýma očima.

,, Dobal si věci, ať můžeme jít domů".

,,Fájn!", šel jsem si dobalit a zbytek času jsem byl potichu.


O hodinu později jsem už čekal u dveří, avšak Tomura stále ležel u mě v posteli.

,, Tak, ale jdeme?" , zeptal jsem se netrpělivě.

,, Jo", odpověděl, ale stále ležel.

,, To vidím".

,, Však říkám, že jo".

,, Sakra Tomuro já tě na zádech neponesu."

,, Pojď pro mě."

,, Jsi dospělý a nohy máš taky, takže nevidím důvod proč by jsi sem nemohl dojít."

,, Pojď sem".

Povzdechl jsem si a došel jsem k posteli.

,, Ano?"

,, Lehni si".

,, Ne".

Zazvonil mi telefon a já jsem se na něho podíval, volal mi Kacchan.

Co může chtít?

,, Vydrž tady, jen si něco zařídím."

Odešel jsem do koupelny a zvedl telefon.

,, Kacchane?!"

,, Čau Nerde, potřebuji s tebou mluvit , za deset minut budu před tvým domem",  poté telefon položil a já na mobil nevěřícně koukal.

Došel jsem zpět do pokoje a podíval se na Tomuru.

,,Přijde před dům spolužák, jen semnou chce mluvit, provedu s ním krátký rozhovor a poté už budu navždy jen tvůj."

Podíval se na mě a odhrnul si vlasy z obličeje.

,, Máš na to deset minut Izuku, rozluč se, ale varuji tě předem, jestli mě zradíš, tak si skončil!"

Jen jsem přikývl a vydal se před dům, neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit, měl jsem strach.

Co, když mi ublíží? Naposledy.


O pár minut jsem spatřil jeho blonďaté vlasy a já se celý napnul.

,, Deku.."

,, Kacchane.."

,, Nebyl jsi ve škole".

,, To jsem ti tak chyběl?", nemohl jsem si odpustit.

,, Nejsi nějaký drzý?"

,, Tak co jsi potřeboval?"

,, Já, no.. Omlouvám se", řekl potichu, ale i přesto jsem mu rozuměl každé slovo.

,, Prosím?"

,, Slyšel si, já, sakra Deku!" nedořekl svou větu, ale přešel ke mě blíž a já o krok couvl, neboť jsem čekal ránu, ostatně jako vždy.

,, Odpusť mi to Izuku prosím", podíval se mi do očí a já u něj v očích uviděl lítost?

Pohladil mě po tváři a já jsem stál jako opařený. Takhle se Bakugou rozhodně nechová a už vůbec mi neříká jménem.

,, Co se to s tebou stalo?", nedalo mi to a zeptal jsem se.

VILLAIN LOVE  / SHIGADEKUKde žijí příběhy. Začni objevovat