VILLAIN LOVE / SHIGADEKU

2. Co to děláš Tomuro?

Zradu, nebo smrt? Toť otázka, nad kterou přemýšlím už dobrých pár minut. Copak se tak může zachovat hrdina? Dát se na stranu zla jen proto, aby si ochránil svůj zadek?
Zvedl jsem pohled od desky stolu a podíval jsem se na Shigarikiho.
Díval se na mě a oči mu zářily jako hvězdy. Usmíval se a byl roztomilý.
Jasně Izuku, tobě jde o krk a ty přemýšlíš nad tím, že tvůj dost možná budoucí vrah je vážně Kawaii.
Třeba bych se tady měl lépe. Jasně chyběl by mi Todoroki, protože lepší kamarád než on není, ale on by si be ze mě poradil  a měl bych pokoj od Kacchana a Uraraky, ale je tu jedno velké ale.
Vážně tohle chci?
Opět jsem se nechal unést svými myšlenkami a nevnímal jsem okolí dokud předemnou nepřistál další panák vodky.
,,Já to beru Shigaraki! ", řekl jsem rozhodně a vodku do sebe vyklopil.
Nevím zda dělám dobře, tedy chci říct, že vím , že dělám obrovskou chybu, ale risk je zisk.

,, Skvělé Izuku, zítra s tebou půjdu k tobě domů a ty mě představíš jako svého přítele a řekneš tvé matce, že se ke mě stěhuješ, ale neboj půjdu s tebou, kdyby tě náhodou napadla nějaká hloupost! ", podíval se poté na mě a usmál se. Byl to upřímný smích a já jen přikývl bez jakkéhokoliv slova.

,,Pojď zavedu tě do pokoje", opět mě chytl za rameno a donutil mě tak vstát z barové židle.

Poslechl jsem ho a nechal se jím následovat.

Šli jsme potichu do patra a po chvilce se Shigaraki zastavil.

,,No , jak bych ti to řekl, nepočítal jsem, že to bude tak rychlé to přemlouvání, no ehm, budeš muset spát semnou v pokoji zatím, než ti uděláme pokoj", řekl tiše a já přikývl, neboť stejně nemám na výběr.

,, Ty Shigaraki? ", zeptal jsem se s lehce vystrašený m hlasem.

,,Jo?"

,,Proč zrovna já? Proč zrovna mě sis vybral do svých řad?" , poté co jsem to dořekl jsem otočil hlavu a podíval se do jeho rudých očí.

,,Sledoval jsem tě na sportovním festivalu, vím co máš za Quirk Izuku, poznal jsem to, ale nikomu nic neřeknu, jsi můj korunní klenot! Anavícjsiroztomilý", poslední slova řekl velmi rychle a tak jsem mu skoro nerozuměl, ale vážně řekl , že jsem roztomilý?

,,Ehm cože jsi říkal? ", zeptal jsem se pro jistotu.

,,Ale nic, jdeme ", řekl tiše a zase se mnou začal pochodovat směrem k pokoji, v kterém budu momentálně bydlet, navíc je to Tomurovo pokoj. 

Proboha zabte mě někdo! Odkdy mu říkám Tomura, je to záporák, ale já jsem teď vlastně taky něco takového , jsem v tom zamotaný a zase si šuškám sám pro sebe.

,, Jsme tady", řekl a otevřel černé dveře.

Vešel jsem dovnitř a rozhlédl jsem se. Byl to tmavý pokoj a v rohu byla postel vedle, které se nacházela veliká skříň. Nebylo to nic moc, ale zároveň to působilo velmi útulně.

,, Tady máš ručník a ze skříně si vezmi co chceš", ukázal na skříň a lehl si na postel.

,, Jinak sprcha je tamhle", ukázal jen na dveře v rohu pokoje a dal svou ruku, kterou měl celou dobu v ruce na noční stolek.

Došel jsem ke skříni  a otevřel ji, Byla v ní hromada oblečení a tak jsem nakonec vytáhl něco na spaní a položil to na židli. Vzal jsem ručník a šel jsem do koupelny a až po několika minutách ve sprše jsem si uvědomil, že jsem nechal to oblečení na té židli, ani nevím proč jsem ho tam dal.

Po sprše jsem si umotal ručník okolo pasu a vyšel jsem do pokoje.

Shigaraki, stále ležel na posteli a jakmile mě spatřil jen v ručníku tak se pousmál.