Nadlický úkol

♥💤19. kapitola💤♥

Když jsme přijeli na místo tak mi dochazeli slova které bych mohla použít jako zaáhranu podlední nouze.
No co tak to zahrajem na ignorantku a samotářku.

Jsme tu
Řekla Alari

Nekecej..
Pronesl ironicky Subaru

Sklapni
Sykne k němu a otevře dveře

Ty mi nemáš co poroučet
Řekl Subaru podražděně

Já ano, kazdý mně musí poslouchat
Řekne dost panovačně

Jo ? Tak proč vždy když Shu pískne přiběhneš ? Poslouchaš ho na slovo. Vždyť tuhle dívku sem vezem jen proto že ti to Shu řekl a né abychm ji ochránili....
Vysvětlil celkem klidně

Nečeklala jsem že zrovna tato koncerzace bude probíhat předemnou. Čekala jsem že si budou dávat pozor na jazkyk abych jim "důvěřovala". Spíš bych potřebovala aby oni důvěřovali mně, nemam zapotřebí zahynout tam hned druhý den.

Sklapni
Řekla Alari a vytahla mně ven z auta né moc milím způsobem

Alazi mně táhla k sídlu a Subatu vypadal že se vytratil. Podle mně se teda přemístil, taky bych to chtěla umnět ale to umněj jen démoni upíři a mágové. Jako démon se musiš jenom narodit což hádám že u mně už nejde, upírem být nechci nechtěla bych zabijet zeviné, a mágem se můžeš stát jen tak že se nějakým skutkem ať dobrým či zlím zalíbíš někomu z magů a pak už tě jen bude učit magii a tak dále. No spatky do přítomnosti. Když jsem se vzpamatovala, tak jsme byli na nějaké chodbě a čekali před dveřma. To bylo nějaký rychlí, čekala jsem tak 20 min chozeni. Asi po 2 min to Alari nebavilo a otevřela dveře a vešla a mně stáhla sebou. Byl to moc pěkný pokoj, kterej byl sladěn do zlato oranžové. Můj pohled se však zastavil na posteli kde ležel Shu. Alari praskla dveřmi a tím si vysloužila Shuovu pozornost. Shu otevřel oči a sedl si na kraj postele blíž k nám. Alari mně konečně pustila šla beze mně k Shuovi. Celou dobu jsem pozorovala blonďatého Shua A skoumala jak někdo tak obyčejný dokázal prokouknoit tolik nejlepších lovkyní.