3. Třetí

2 0 0
                                    

První týden, první hřebíček do rakve, pomyslela si Sadie, když se do sebe snažila něco dostat na obědě. Učení v Bradavicích bylo úplně jiné, než na škole, kam chodila. Bylo jí to až nepříjemné. A ty prsty od ingoustu! Modlila se, ať co nejdřív do této reality přijde kuličkové pero. Plus to , že občas neměla absolutní představu, o čem ostatní mluví. Ale určitě je tu knihovna, všechno se doučí. Musí! Její poslání je důležitější, než oči toho blonďatého anděla. Teda...

Dala by Lence všechno na světě, kdyby mohla! Mraky by jí snesla, aby měli Slunce. Protože ta  bludička ani náhodou nedosahuje oslnivosti těch Leniných vlasů. A koupila by jí v Belgii pralinky, ale nejspíš ani ty nejlahodnější,  nejjemnějsší, nejdražší a nejdokonalejší by jí musely urazit. Protože ona má tohle všechno a ještě stokrát víc!! A růže! Ty chudinky se musí stydět před její krásou!

Byla zamyšlená, na jednu stranu šťastně zamilovaná a na druhou...proklínala se. Měla se soustředit na úkol, ne na lásku. A vůbec ne na tu homosexuální! Zamyšlená vrazila do blonďatého kluka, co se okamžitě rozječel.
"Ty! Dávej pozor!"
Sadie se mu omlouvala, nevěděla, co s rukama, ale po větě, co řekl, by mu nejraději vrazila.
" Jak říká otec, mudlovští šmejdi na tuhle školu ani nepatří! Nikdy bys do mě nevrazila, kdybys tu ani nebyla." Sadie byla v tomhle světě sice nová, ale nadávky poznala.
"Myslím, že kdybys svému tatíčkovi vlezl do zadku, taky bys tu nebyl." A uměla se bránit.
Jeho gorily jí chytili, aby na ní mohl kluk plivnout, asi. Ale zarazil je učitel. "Pane Malfoyi, co to děláte?"
Sadie ho poznala, měla ho dříve ten den. Pošuk Moody.
"Urazil mě!" vypískl Malfoy.
"Ale je to dívka, pane Malfoy. Nechovejte se k ní jako k Potterovi. Salamandarium!"
Sadie ucukla, když se Malfoyovi poskoci změnili v mloky a vyděšeně capkali kolem Sadiiných bot. Sadie by se smála, ale byla konsternována hrůzou. Tohle se smí?! Ale zrovna kolem procházela jiná profesorka. "Madam Vectorová! Pan profesor proměnil moje kamarády v mloky!" pištěl Malfoy. Sadie se pousmála, když se jejím vlastním kouzlem objevil Malfoyovi na zadku malý mločí ocásek. Ten by se zasloužil změnit na prase, jak piští, pomyslela si Sadie, ale neudělala to.
"Pane Moody, my nepoužíváme tělesné kouzla. Proměnte žáka této školy zpět na člověka, prosím. " Madam Vectorová odešla potom, co Malfoy a jeho poskoci odběhli, až se jim za patami prášilo.  Sadie zůstala s Moodym sama na chodbě.
"Jste v pořádku, slečno...Nevím vaše jméno?"
" Hannah Peterová, pane. Ano jsem. Kudy ke knihovně, nevíte?" "Jste blízko, slečno. Za rohem. A kdyby vás zase šikanoval, klidně přijďte."
"Jistě, pane." odsouhlasila mu, ale v duchu si myslela opak. Odešla do knihovny.


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 03, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Silou kouzlaKde žijí příběhy. Začni objevovat