Hurt CZ [ Harry Styles FF ]

Fourth

V minulé části jste četli...

Všichni tři, jsme konečně vztoupili na půdu Londýna. Zapadající sluneční paprsky mi na tváři dělaly příjemné teplo i když  v Londýně je znamé,že pořád prší,tohle byla chvilka,kdy bylo příjemné teplo. 

"Zdravím Londýne!" řekla jsem s mírně zakloněnou hlavou a zavřenýma očima. Vzdechla jsem vůni nového startu s pocitem lepší budoucnoti. Otočila jsem se na Jasona a i jemu pohrávala na tváři úsměv. 

"Bude líp..Cítím to.." zašeptal a já jen přikývla.

***

Náš taxi nás odvezl přímo před nemocnici,kvůli které jsme tady. Jason bez problémů nesl mámu a já za sebou vláčela náš jediný kufr. 

"Good evening,how can we help you?" spustila na nás anglicky dívka asi v našem věku,která stála za recepcí. Musím si zvyknout na to,že tady je mi čeština k ničemu. S angličtinou já problém nemám. Romča s Verčou mě jí učily..jsem na stejné úrovni jako člověk s maturitou,ovšem Jason vypadá jakoby slyšel čínštinu. Trochu jsem se nad ním pousmála a už se věnovala tomu,proč jsme sem přišli.

(pozn.: Od teď nebudu psát anglicky,ale čestky jako předtím. Jen si uvědomte,že rozhovor je v angličtině. Když budu psát jakože mluví česky,napíšu to kurzívou. takže už nebude tohle.."Hi! My name is Zoe." ale-"čau! Jsem Zoe!" chápete? A kdž bude mluvit češtinou a angličané ji nerozumí tak to bude vypadat takhle "kde mám ty modré ponožky?!" chápete? :DD jestli ne tak se omlouvám,ale vysvětlování mi nikdy nešlo. :D )

"Dobrý,chceme zapsat mámu na léčbu rakoviny mozku. Mám žádat doktorku Alexandru Dreanwooll." šlo poznat,že nejsme zdejší,protože moje anglická mluva není plynulá a sem tam se zaseknu. Jason na mě vyvalil oči s pohledem typu 'tohle mi vysvětlíš'.

"Hned Vám jí zavolám." odpověděla mi už pomaleji. Asi jí došlo,že její rychlou mluvu bych nestíhla překládat. Jsem celkem ráda,že to pochopila. Přikývla jsem. "Za chvíli je tady. Vy asi nejste zdejší,že?" zeptala se když položila telefon od ucha.

"Ne,jsem z Česka." opověděla jsem a otočila se na Jasona. "Můžeš položit mámu na jednu ze sedaček. Doktorka je tu za chvíli."  Tentokrát jsem mluvila česky aby mi Jason rozuměl. Jen přikývla a odešel. Otočila jsem se na tu recepční a jen se na mě divně dívala. "To je můj mateřský jazyk." objasnila jsem jí tu hatlapatinu,kterou ona slyšela. 

"Aha. Můžete jít za svým...?"

"Bratrem." s úsměvem na tváři jsem se dívala na dívku v rozpacích,která si zřejmě myslela,že já a Jason.. 

"Omlouvám se,myslela jsem že.. pardon." opravdu byla v rozpacích. Pořád pokukovala po Jasonovi. 

"To je v pořádku a mimochodem,jmenuje se Jason a je nezadaný,ale neumí anglicky jen ty základy. Navrhněte mu doučování,jestli Vám to nevadí samozřejmě." mrkla jsem na ní. Zvětšil se jí úsměv a přikývla. "Jsem Zoe Denver a myslím,že si můžeme tykat" natáhla jsem ruku s úsměvem na tváři ,ona jí přijala s nejistým úsměvem a potřepala.

"Jsem Lucy Farley a ano,můžeme."

"Zavolám ti ho tu." mrknula jsem a šla směrem k bráchovi. "Běž k té recepční. Bolí mě nohy,chci si sednout. Počkej tam na tu doktorku. Myslím si,že ta recepční je fajn."  

POHLED JASONA

To mi udělala naschvál! Co když se před ní strapním?!Prý je fajn.. pff může být fajn,ale já jí nerozumím.. Kdybych přijal tu nabídku,že mě Zoe naučí anglicky bylo by to o něčem jiném,jenže já kreten nemohl říct ano. Byl jsem debil.