Nak:
Když sem se vzbudil byli 12.hodin odpoledne a Johy nikde. Hlava mě dolela jak kdyby mi někdo dal přez hlavu pánvý. Zkoušel sem si vzpomenout co se včera stalo, když se mi to ale nevedlo začal sem si dělat snídani apod. Hlavně nesmím zapomenout nakrmit kočičí bandu🐱Najefnou sem si vzpoměl, bylo to hrozné, úplně sem se opil a chtěl jí něžně kousat flirtovně do krku a co bylo potom? Vzpomínám si jak Johy ležela na zemi a já byl nad ní a potom sem ji políbil. Ale co je zvláštní ona mě líbala zpět.
Měl sem strašné víčitky svědomí a když mi Johy nezvedala telefon, začal sem šílet. Co když se jí něco stalo, to bych za to v podstatě mohl já😢 Měl sem editovat video ale na to sem teď opravdu náladu. Co budu dělat když jí ztratím?
Já:
Přišla sem už domů bylo půl deváté. Mamka se viptávala co tak brzo? Nechtěla sem jí říct co se stalo (ranilo by jí to 100x více než mě) nějak sem to tedy zakecala. Cítila sem jak se mi dělá slza v oku, tak sem se rozeběhla do pokoje a brečela blouho do polštáře. Po pár hodinách sem se zamkla, nasadila si sluchátka a dala je tak nahlas abych neslyšela okolní svět. Žízeň ani hlad sem neměla ale když sem si už pro něco šla, nesundala sem si sluchátka a neřekla ani slovo. Každý den mi chodili zprávy(asi tak 20) od Nakiho a asi tak 100x mi zazvonil telefon. Nakonec sem asi po týdnu odepsala:jsem v pořádku ale nech mě být.Od té doby mlčel až do dne, kdy už se o mě mí rodiče opravdu hodně báli a pozvali Nakiho k nám.
Co se stane dál?
Napsala: Horse_lady (Džohy)
A ty chyby asi budete muset přežít, nechci tuhle ff probírat s nikým z rodiny.