Co se proboha děje?

38 3 2
                                    

Z nemocnice mě pustili hned další den. Neměla jsem nijak moc závažné zranění. Ty dva psychopaty zatkli a já odpočívám doma. Dneska nemám ani v plánu jít do baru. Což je zvláštní. Ale nejspíš napíšu Jensenovi ať má moje číslo.

Heana: Ahoj! 😊

Jensen: Em... kdo jste?

Heana: Ježiš... Já jsem kráva 🤦‍♀️😂 to jsem já Heana Black!

Jensen: Ahaa! Konečně jsi se odvážila napsat. 😂❤️

Jensen: Máš dneska čas?

Heana: Ano! 😊

Jensen: Nechtěla by jsi někam do restaurace? V 5?

Heana: To bych ráda! 😁

Jensen: Dobře! Tak v 5 budu před tvým domem!

Heana: Fajne! A znáš vůbec mou adresu?

Jensen: Ou... dáš mi tvou adresu? 😅

Napsala jsem mu svou adresu. Přiložila telefon k srdci. Lehla si na postel. Bože! Právě jsem si domluvila rande! Kolik je vůbec hodin? Zapnula jsem telefon a uviděla jsem, že absolutně nestíhám. Byli již 3. Okamžitě jsem vystřelila z postele.

Vyházela jsem celou skříň. ,,Sakra, sakra, SAKRA!" křičela jsem. Nemám absolutně co na sebe! Vzala jsem do ruky telefon a vytočila svou jedinou a nejlepší kamarádku. ,,Káti okamžitě přijeď!" křikla jsem do telefonu. ,,Už jedu!" odpověděla vystrašeně.

Než Káťa přijela stihla jsem vycházet celou skříň a tím udělat kompletní spoušť. Káťa má klíče od mého bytu, protože když mě matka vyhodila a s Jacobem jsem to skončila, tak jsem na tom byla dost špatně a přemýšlela jsem nad sebevraždou, takže má raději klíče.

Vstoupila dovnitř. ,,Co se proboha děje?" řekla velice zmateně. A klekla si vedle mě na zem. ,,Mám rande." řekla jsem a podívala se na ni nadšeně, ale i vystrašeně. Ona snad byla víc nadšená než já. ,,S tím fešákem?" řekla nadějně. Já kývnula a ona mě objala. ,,Tak šup! Máme dost práce s tvojí přípravou!"

,,Vypadáš jakoby jsi šla na pohřeb! Zkus tyhle rudé!" vykřikla a hodila na mě výrazné šaty. Vzala jsem si je a šla se převléct.

,,Co ti tak trvá?" křičela. ,,To si nemůžu vzít!" odpověděla jsem jí při pohledu na můj odraz v zrcadle. ,,Ježiš! Nedělej drahoty a ukaž se mi!" poručila mi. Po krátké válce v mojí hlavě jsem se jí ukázala.

Prohlídka si mě od hlavy až k patě s polootevřenou pusou. ,,Wow..." vydechla. ,,Vypadám hrozně. Dívej na ten výstřih! A je to strašně krátké!" snažila jsem se jí přesvědčit o tom, že ty šaty nejsou dobré na první rande. ,,Jsou úžasné! Vypadáš skvěle! Dívej!" ukázala na mou skříň s boty. ,,Vezmi si ty červené boty na podpatku a tyhle černé silonky! A bude to víc než dokonalé!" řekla a hodila po mě tmavé silonky. Protočila jsem očima a oblékla si je.

,,Máš pravdu. Není to zas tak hrozné." řekla jsem. Silonky mi dělaly krásné štíhlé nohy a boty je udělaly ještě lepší. ,,No vidíš! Vypadáš úžasně. Kdybych byla lesba, tak hned po tobě jedu!" zasmála se.

Dala jsem si trochu řasenky a světle červenou rtěnku. ,,Co si mám udělat s vlasy?" otázala jsem se. Káťa mi chvíli neodpovídala. Déle než chvíli. ,,Tak?" zeptala jsem se znovu. ,,Zkus drdol." jak řekla, tak jsem i udělala.

Káťa vydala jakýsi zvuk. ,,Jop. Takhle ti to sluší nejvíc!" řekla a usmála se. Úsměv jsem ji okamžitě vrátila a objala ji. ,,Tak hodně štěstí zlatíčko! Ať ti to vyjde!" promluvila a já se upřímně začala neskutečně bát. ,,Ale co když-" dala mi prst na ústa. ,,Ne! Žádný ale. Kolik je vůbec hodin?" zeptala se a podívala se na hodinky, které měla na ruce.
,,Za deset minut pět. V kolik tady má být?"
řekla a já kompletně ztuhla. ,,Za deset minut je tady sakra!" vykřikla jsem a běžela si najít nějakou vhodnou kabelku.

Nakonec jsem vybrala menší černou, do které se mi vlezl telefon a peněženka. Najednou mi přišla sms na telefon. Byla od Jensena.

Jensen: Už jsem tady!

Heana: Už běžím! 😁

,,Už je tady! Sakra tady je bordel..." řekla jsme při pohledu na tu neskutečnou spoušť. ,,Neboj o to se postarám. Už utíkej! Pá!" řekla Káťa. ,,Nevím co bych bez tebe dělala... Děkuji moc! Někdy ti to vynahradím! Pá!" vykřikla jsem. A vyběhla jsem že dveří.

Jakmile jsem vyšla ven uviděla jsem ho před neskutečně krásným autem. Chevy impala 67. Wow... Ten chlap nejen dobře vypadá a je hodný, ale má i vkus! Sakra já asi vážně sním. Stál vedle dveří spolujezdce formálně oblečený. Usmál se když se na mě podíval. ,,Vypadáš úžasně..." šeptl bez přivítání. Cítila jsem jak se můj obličej lehce obarvil na červeno. ,,Děkuji" usmála jsem se.

Otevřel mi dveře od Impaly a já si sedla. Přeběhl na svou stranu a přisedl si vedle mě. Podíval se na mě a já na něj. Zasmáli jsme se. Nastartoval a vyjeli jsme.

,,Co posloucháš za písničky?" zeptal se mě. ,,Rock! Co ty?" otázala jsem se ho také. On je zasmál nad tím, jak radostně jsem slovo "rock" vyslovila. ,,Také!" řekl a odněkud vytáhl kazetu a podal mi ji. Pochopila jsem, že chtěl abych ji zapla.

Zastrčila jsem ji do přehrávače a první písnička co se zapla byla "She is my cherry pie". ,,Tuhle miluju!" vykřikla jsem a začala se pohupovat do rytmu. Jsem ráda, že lidé roku 2019 ještě rádi poslouchají tyto písničky. Jensen se zase pousmál a řekl: ,,Tahle je moje nejoblíbenější!" když jsem to uslyšela, tak mě to neskutečně potěšilo. ,,Moje také!"

Cesta byla nečekaně delší než jsem předpokládala. Cestou jsme poslouchali úžasné písničky a ani jednou nenastalo to trapné ticho. Nevím, jestli to bylo tím, že jsme poslouchali písničky či že se vážně k sobě hodíme.

Vážně myslím na tohle? Proč vlastně s ním jdeš na rande? Vždyť nechceš žádný vztah! Ale on je tak milý... Uvidím co se z toho vyklube.

We Met At The BarKde žijí příběhy. Začni objevovat