Ticho...
Oči rychle kmitají,
pohledy se vracejí...
Ale je ticho.
Svět rychle se točí,
ve změti očí,
a život mé splátky,
bere si zpátky.
Ticho.
To je to, co si zasloužím,
ba to co potřebuju...
Ticho.
Však hlasy v mojí hlavě duní,
o zážitcích na výsluní,
o bolesti ze všech ran,
které jsem byl odevzdán.
a útěchou mou,
bylo Ticho.
ČTEŠ
Mě se nezbavíš
PoezjaSbírka básní a zpráv pro abstrakce kterých se nikdy nezbavíme. Věci které nás tíží, nebo nám dávají sílu. Ale převážně věci které nám svážou ruce a nedovolí létat.
