(5) strach

130 7 0
                                    

(Pohled Jungkooka)

Ráno jsem opět vstal v 5:30, ale z debilním pocitem, už jen kvůli tomu že mě včéra ten trpaslík "Jimin" viděl.

"Achh joo" potichu jsem řekl a hlavu jsem mírně zaklonil a dal jsem na ní ruce.

Ve škole se na mě Jimin pořád zlomyslně koukal, ale já se snažil na něj usmívat aby to nevypadalo blbě.

O matice jsem ho vyvolal a on se skloněnou hlavou šel. Když byl u mě tak se na mě smutně koukl. Napsal výsledek a byl překvapivě dobře(😂).

Už rychlou chůzí šel ke své lavici ale já jsem ho v tom přerušil. "Pane parku!" Řekl jsem a on se zastavil. "Pojďte ještě sem prosím"

Poslechl a já jsem řekl.
"Matika vám jde, ale zkuste prosím používat hlavu než někam odbočíte."
Věděl jsem že to pochopí. Rozcuchal jsem mu vlasy a on konečně dosáhl svého cíle (posadit se).

Byla přestávka a já jsem řekl ať se Jimin staví u mě ve sborovně. Koukal na mě a z nechápavím výrazem.

TMAVĚ MODRÁ KREV ( dark blue blood )Kde žijí příběhy. Začni objevovat