My dear Potter - II.díl GP

4.

Září 1979
Hlavní štáb Fénixova řádu
Z pohledu Ginger

,,Ale to je šílenost, nemůžeme to vymyslet jinak?" Bouchl rukou do stolu Sirius. ,,Uklidni se Siriusi, však to zvládnem." Pohladí jej Mar po ruce.
Zrovna nám, všem co jsme se tu sešli, byl Brumbálem a tuším, že Kingsleym, předložen plán čehosi nesmyslného, co by mohlo vést snad až k něčemu co se podobalo postupné destrukci zla. Bylo to ale značně riskantní a nesnadné to však všechny akce v Řádu.

I samotný život je riskantní, nevěděli jste jestli vůbec najdete rodinu živou a že se vám nad domem nevznáší znamení zla, až se vrátíte z práce.

A pak tu byla druhá strana bariéry, Smrtijedi a Voldemort. Já mám sice náhled do obou, ale upřímně je to velmi náročné. Asi jako balancovat na velmi tenké hranici. Smrtijedů bylo strašně moc a lidi z Řádu byli jimi masakrováni téměř na potkání.

Když schůzka Řádu oficiálně skončila, chvilku jsem se ještě bavila s Lily. Tak různě takové ty obecné věci, a pak taky kolem práce na ministerstvu. Lily i James a Sirius byli bystrozoři, a to bylo také velmi nebezpečné, často se jim to prolínalo s akcemi z Řádu.

,,Nevíš co je s Dorcas? Už pěknou řádku dní jsem ji tu neviděla. Snad je v pořádku." Zeptala jsem se, jelikož jsem jistě nebyla jediná kdo naši  kamarádku postrádal.

 ,,Vůbec nevím, můžeme se stavit u ní doma" Navrhla Lily, když tu se za ní objevil James. 

,,Hmm mám lepší nápad, lásko." Zašeptal jí do ucha. 

,,Ale Jamie, dneska ne." Usmála se Lily. Vyvrátila jsem oči vsloup, jistěže Jamesovi přijde atraktivnější dělání malých Potterů než cokoli jiného. To mně to až tak důležité nepřišlo.

,,No nic, musím už jít. Máme něco domluvené s Regem." Rozloučila jsem se s nimi a chtěla odejít z místnosti. U dveří mě však zarazil Brumbál 

,,Doufám, že naše dohoda stále trvá Ginger a pozdravujte ode mně." Jen jsem kývla a vyšla ven. Ten snad zase použil nitrozpyt, měla bych si dávat v nestřežených chvílích pozor.

Přemístila jsem domů. Když jsem vešla do našeho útulného bytu panovalo tam úplné ticho, přerušované tichým chrapotem. Rega jsem našla v obýváku rozvaleného na gauči. Spal.
Snažila jsem se chovat tiše, abych jej nevzbudila. Merlin si ze mně nejspíš tropil žerty a když jsem chtěla postavit vodu na čaj, upadla mi ta těžká konvice od mamky. 

,,Merde" hlasitá rána měla za následek, že se tělo na gauči pohnulo. 

,,Co co co se děje?" Vyletěl Reg jako z praku. 

,,Promiň Reggie, nechtěla jsem tě vzbudit. To ta konvice, vyklouzla mi z prstů." Omlouvala jsem se překotně a rychle tu konvici zvedla.

 ,,To nevadí, stejně jsem neměl v plánu spát. Jen takový malý šlofíček." Protáhl se Reg a pak popošel ke mně a vtáhl si mě do objetí.

 ,,Ale klidně jsi mohl" zamručím ale on si mě ještě víc přitáhne. 

,,Nemohl, vždyť víš co nás dnes čeká." Zabručí Reg a pak sklouzne pohledem na hodinky.
No jo já zapomněla, dneska si nás oba vyžádal Voldemort. Už se merlinžel dopátral, že jsem se vdala za Rega a chce mě vidět na vlastní oči. Nevím k čemu to bude dobré. Nedonutí mně abych se přidala k němu. Nikdy.

,,U Salazara! To je hodin, mrskni sebou Gio!" Vytrhne se mi a v mžiku je převlečený. Já si ani nestihnu vypít čaj.

,,Strach nasazuje lidem masky, vášeň je shazuje."