My dear Potter - II.díl GP

10.

3.listopadu 1979

Z pohledu Ginger

Bylo to už pár dní, co Reg odešel hledat Viteál a já byla čím dál víc znepokojená. Něco se mu muselo stát. Buď se střetl s někým z Řádu, podle poslední reakce bych klidně uvěřila, že by ho někdo zabil.

A nebo to taky mohl být někdo ze Smrtijedů. Jistě, že jsem zkusila přivolat Kráturu, dokonce se i objevil ale nedostala jsem z něj ani slovo, nebo vlastně jo

,,Ta krvezrádkyně, co se vetřela do přízně pána Reguluse se mnou mluví jako s malým dítětem. Krátura jí nic říkat nebude."

A pak zase zmizel. Byla jsem s rozumem v koncích.

Přemýšlela jsem, kde by tak mohl být. V mysli jsem si procházela naše známá místa, a pak se mi konečně rozsvítilo.

,,Třeba už to zničil a teď se někde schovává." Vyjekla jsem nahlas. Už nevím jak mi na mysl přišel zrovna ten starý dům co patřil nějakému z Regulových předků. Každopádně mi to přišlo jako dobrá skrýš, už celou věčnost tam nikdo nebydlel. Chvilku jsem vzpomínala, kde to vlastně bylo a pak se tam přemístila.

Byl to už vlastně dům na spadnutí, i když někdy v 18.století to musel být honosný panský dům. Vešla jsem rozvrzanou brankou a poté si vyšlapala cestičku až ke vstupním dveřím. Nikde ani známky po tom, že by tu někdo byl.

Když jsem vkročila dovnitř, zmocnil se mě jakýsi Déja vu pocit. Jednou o prázdninách jsem tu byla se Siriem. Tehdy o tom tak vášnivě mluvil, že kdyby se to tu opravilo byl by to pěkný rodinný dům. Taková nostalgie.

***

,,Achjo Reginečku můj, kdepak asi jsi?" Vzdychla jsem, když jsem to tu v rámci možností prolezla téměř celé. Kdyby tu byl, už bych to poznala. Znovu jsem uhladila ten jeho poslední vzkaz. Třeba mu to trvá více dní a musel se zkrátka schovat jinde. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by se mu mohlo něco stát.

Vtom jsem zaslechla trhnutí vchodových dveří a prudkou ránu, nadskočila jsem zděšením. Kroky více lidí se blížili k místnosti kde jsem právě byla.

Rychle jsem si schovala ten kus pergamenu a uchopila hůlku. Dveře se rozlétly

,,Expelliarmus" křiknu, ale přiliš pozdě, protivník stihnul moje vyslané kouzlo vykrýt.

,,Tady je" křiknul muž do chodby a za ním přišly další dvě postavy, byly to Bellatrix Lestrangeová a Annelise Gowerová.

,,Kdopak se nám to tady schovával" posměšně se zachechtá Bella a já nedám nic najevo, abych jí nedopřála to potěšení.

,,Regulus musel být až moc prozíravý, že ti řeknul o tomhle místě. Nikdo kromě rodů Blackových o něm nevěděl." přimhouří oči Bella zatímco si mně prohlíží.

,,Čemu vděčím za to, že jste mě poctili vaší milou návštěvou?" Zeptám se tak stroze jak jen to jde a zároveň trochu falešně nasládle.

,,Nech si ty řeči, tak kde je?" Prskne Gowerová a já nemám ani nejmenší ponětí o čem to mluví.

,,Nevím o čem mluvíš!" Řeknu stále klidným hlasem. Stane se to tak rychle, že to málem ani nepostřehnu a ten muž drží v ruce mou hůlkou. Nemyslete si, že jsem hloupá a neumím se bránit ale zradily mě reflexy. Zatraceně, to jak se stalo.

,,Skvěle Rookwoode" ušklíbla se Bella a pak zamumlala ještě cosi a mně došlo, že jsem spoutaná. Teď už jsem byla naprosto v pasti.

,,Hej vy idioti! Řeknete mi už konečně co chcete?" Křiknu na ně, vzápětí se mi dostane odpovědi

,,Kde schováváš toho zrádce Reguluse? Jistě víš, že zběhové jsou trestáni trestem nejvyšším."
Zatvářím se nadmíru překvapeně

,,Regulus? Vůbec netuším kde by mohl být. A zběh? Chcete mi říct, že od vás zběhnul?" A rozesměju se, tak přece jen to udělal.

Gowerová se rozčílí ¨

,,Tak už dost! Jestli nám to neřekneš sama od sebe tak...co takhle malé mučeníčko?" Změní tón hlasu a lze v něm rozpoznat značnou škodolibost.

,,Samozřejmě" kývne Rookwood.

,,Crucio" šeptne Bella a mně zachvátí prudká bolest.

Nevím kolik času mezitím uplynulo, mučení se stále stupňovalo, až už jsem to prostě nevydržela.

,,Dost! Prosím dost!" Zaúpím

Všichni tři zpozorněli¨

,,No už sis vzpomněla?" Prskne mi do obličeje Bella a já ze sebe těžce dostanu

,,Zeptej se Krátury, ...domácího skřítka" zasípám a zhroutím se. Poslední co slyším je Rookwoodův hlas

,,Je po ní, už ji nech Bello"

Jsem hrozně oslabená a už nemám ani vůli dýchat.

Jediné na co jsem teď myslela byl Regulus, pak si ale vzpomenu na Řád, nikdo z nich neví, že tady jsem. Budou mě ale vůbec hledat?

Je konec...

×××

THE END

Dopsáno 6.1. 2020