My dear Potter - II.díl GP

6.

Z pohledu Ginger

,,Takže uvidíme se zítra ráno, v osm před stadionem. Snažte se neopozdit." Připomněl trenér a já jsem zaúpěla 

,,V osm ráno? Nešlo by to později?"

 ,,Ani o minutu později, přijdeš pozdě a končíš, jasné?" Poznamená trenér sarkasticky. No bezva, rty se mi zkroutí v bolestný úšklebek. Ostatní neprotestují, většinou proto, že jsou tu déle a už jsou na to asi víc zvyklí či co já vím. Jsem tady zhruba rok a celkem to jde.
Když jsme se rozcházeli domů, tak na mě někdo zavolal 

,,Hej Blacková" furt jsem si na to oslovení nezvykla, to aby si člověk furt na něco zvykal. Nejdřív jsem byla Olivierová, pak Potterová a teď Blacková. Je to až k smíchu. Otočila jsem se a viděla, že za mnou běží Edward Hooper, byl tu o dva roky déle než já.

 ,,Co je Ede?" 

,,No říkal jsem si, jestli bychom si někam nezašli. Třeba na kafe" blýskl se svým naučeným úsměvem. 

,,Ne díky" odmítla jsem. 

,,Na čaj?"

 ,,Ne fakt nemůžu. Musím domů..." odmítla jsem důrazněji. 

,,Za manžílkem co?" Skočil mi do řeči nevychovaně. 

,,A to víš jak?" Opáčím a opřu se o sloupek pouliční lampy, poněvadž už jsem fakt unavená. 

,,No předpokládám, že Blacková není tvoje příjmení, takže musíš být provdaná za někoho z Blacků." Dál mluví a začíná být nesmírně otravný.

 ,,Jop, jsi bystrý, když jsem sem nastupovala tak jsem byla Potterová. A já už fakt musím. Čau" a přemístila jsem se mu přímo před nosem.

Když přijdu domů, mým jediným přáním je padnout na postel a spát. A předtím si dát pořádně dlouhou sprchu. 

,,Ahoj Regi, jaký jsi měl den? Já jsem tak příšerně unavená, dnešní trénink byl tak děsně náročnej." Zabrblám a obejmu Rega, jeho vlasy voní čajovníkovým šamponem. 

,,Ahoj lásko, no bez tebe nic moc. Tss ty si moc nestěžuj, víš jak bych si zase rád zalétal někdy." Odvětil se smíchem. 

,,My ostatní tady řešíme válku drahá, tak si nestěžuj na to, že jsi unavená. Stejně se divím, že si jen tak v klidu hrajete" uslyšela jsem ještě za sebou. Taky se divím, že moje kariéra alá profesionální famfrpál ještě funguje.

Zrovna když jsem vylezla, tak někdo zazvonil.

 
,,Regii běž otevřít" zavolám na něj z koupelny.
On však po chvilce přijde zpátky a ve tváři má výraz největšího zhnusení 

,,Chce s tebou mluvit tvůj bratr" prohlásí jakoby to byla nějaká obtíž. 

,,Jamieeeeeeeeeeeeeeee" vyrazím z koupelny div se nepřerazím. James stojí u dveří a vesele se zašklebí, když mě spatří, no co stihla jsem si akorát natáhnout župan. 

,,Ahoj sestřičko, nevyrušili jsme vás při něčem?" 

,,Ne, před chvilkou před přišla z tréninku, a zrovna byla ve sprše." Odvětím a snažím se nečervenat, co si o mně hned myslí, u Merlina.

Pak si všimnu taky Siriuse, který se ležérně opírá o dveře a brousí očima po předsíni. 

,,No přišli jsme se tě zeptat jestli..." začal James a pak nepatrně mrkl na Siria. ,,Jestli s náma nezajdeš na návštěvu k Tonksovým, za mou sestřenkou Andromedou" dodá Sirius na vysvětlenou.