Perníčkové války

4.

Poseidon společně s Diem zrovna probírali plán obrany v případě dalšího útoku, když zemi opět zahalil ten zrádný stín. Věděli co to znamená a proto povolali své vojáky. "Obraná linie hned!" Zařval Zeus. Pod velikou vrásčitou rukou se začal formovat čtverec z vojáků s perníčkovými štíty. Mezi střechu ze štítů vyčuhovaly občas ne zrovna ostré, ale nebezpečné meče. Jakmile obrovská ruka hrábla, aby uloupila jeden z perníčků, narazila na štítovou střechu a na vrásčitou kůži zatlačilo několik tupých mečů. "AAAUUUU" zařval děda, až to zadunělo. Poseidon společně s Diem se začali usmívat. Ruka se však vrátila. Nehmátla ale po jednom z Poseidonových nebo Diových lidí. Hmátla po jednom z Hádových (lidí). Vynesla ho za doprovodu neuvěřitelných skřeků do vzduchu. Ani po pár vteřinách řev neustával. "Sakra zapomněl jsem si zuby." Zanadával děda. (Hádův člověk) ale pořád řval. Musela to být strašná muka. Po tom, co řev utichl Poseidon nechal rozpustit obranou linii. Smrtonosná ruka se ale znova vrátila. Rychle chmátla po jednom (poseidonovém člověku) a stín zmizel. Z dálky už se jen linul neustávající řev. 'Už nikdy nesmíme podcenit nepřítele' pomyslel si Zeus.