Perníčkové války

3.

Všichni to věděli. Cítili to. Cítili, že se blíží něco velkého a strašného. Blížil se Ragnärok.
Jak jste určitě pochopili, perníčci se ostatních kmenů obávali, ale právě lidí se báli hrozně moc. Ještě při formování se hodně perníků ani nenarodilo, jelikož většina těsta byla snězena právě těmito monstry. Na tento případ se dávno zapomělo a proto to pro perníčky byl takový šok.
Kmen sněhuláků s Poseidonem v čele uspořádali poradu. Rozhodli se, že přišel čas se usmířit. Všechny rody byly vyčerpané v neustálých válkách a právě teď byli velice zranitelní. Právě pro tenhle případ vytáhli bílý pečící papír místo vlajky a spěchali za Zeusem. Kmen žlutých zvážil rizika a rozumně s domluvou souhlasil. Poté běželi co nejrychleji za Hádem, ale tam nastaly potíže. Žádné batole totiž ještě nebylo zavražděno a Hádovi to připadalo velice podezřelé.
Hádes byl jako skála. Zeus a Poseidon ho prosili, žádali, ........ Hádes byl všemi svými rádci ujištěn, že je to nebezpečná léčka a proto nepovolil.
Dva andělé vyšli z růžového bunkru se svěšenými křídly. Pochopili, že od Háda pomoc nemůžou očekávat a tak začali stavět obranu.