Ani vlastně nevím kde začít..
Mohla bych se začít ptát "Jak se cítíš? " nebo "Jsi spokojený sám se sebou a s tím, co si udělal?". Sama nevím.
Nebudu Ti tady vyčítat to, co se stalo. Ani nebudu dělat z tebe hajzla a ze mně chudáka..
Ale jedno mě zajímá.. Byl si po celý ten rok rozhodnutý k tomu co uděláš? K tomu, že mi budeš lhát ve všem co děláš a když to na tebe praskne, budeš opět lhát a dělal ze mně blbce?
Nebo jen v posledních pár týdnech, kdy si mi dělal naděje, říkal si všem, jak mě stále miluješ a ani ne o 24h to bylo najednou jinak? Ani jsem ti nestála o to, aby si se mnou mluvil, aby si byl se mnou jeden den nebo dokonce se mnou něco řešil. A když šlo do tuhého byla vina na mé straně.
Vím, že všichni děláme chyby. I já.. A jsou obvykle větší než chci,aby byly. Ale někdy člověk musí uznat svoji vlastní chybu.
Vím, že tohle nedává smysl, protože jsou moje myšlenky stále nesrozumitelně rozházené,ale zároveň jsem ti tohle chtěla říct.. Nechci to dále už rozebírat, ale jen doufám, že v další šanci, kterou od někoho dostaneš, nebudeš dělat stejné chyby jako si dělal teď..
ČTEŠ
Between the lines
RomantizmČteme pouze viditelné řádky.. Jen ty řádky, které jsou jasně viditelné.. Ale už nikdo nečte vzkazy, které nám autor nechá mezi řádky.. A právě tady se nachází nejvíce bolesti, kterou se nám autor snaží říct.. Všechny city jsou zde obsaženy, ale j...
