Není úniku

Úvod

Bloudící lesem hledala toužebný klid, avšak v dáli se objevilo světlo baterky. Věděla, že muž, který ji stále sledoval neotálel a vrhnul se za ní do hustého porostu.
Musela se někde skrýt. V dáli zahlédla kouř, který ji naváděl do bezpečí. Nemohla odolat představě útěku od strašného pekla, jež zažívala poslední dva měsíce. Avšak netušila, že skočí z bláta do průzračné kaluže. Uvnitř chatrče nikdo nebyl, a tak zasedla na první židli blízko stolu. Na něm ležela zvláštní kniha a když ji otevřela spatřila jednotlivá slova. Nebyla to slova, které znala, spíše jí to připadalo jako jména. Začala prstem přejíždět po jednotlivých řádcích napsaných rudým inkoustem.

baska-jessicawater
crazy_maris
kesovaa
JeanSnape
pogmanka
Lexikamis
zirafice
majkaBeni
Puellainrotis

Jen některá jména zvládla přečíst. Ty, která byla jako poslední zapsaná. Když její černý nehet přejel poslední jméno na zažloutlém papíře, tak za ní bouchly dveře. Byla v pasti. Neodvažovala se ani otočit, mohla si jen domýšlet, kdo právě stojí pár centimetrů od jejích zad. Když její pohled zabloudil zpět k papíru, tak spatřila, jak se do knihy přidalo další jméno. To její. Žena, jež knihu vlastnila všechny příchozí zapsala, čímž je proklela ke splnění celoroční výzvy v podobě psací. Bez 12 napsaných povídek nemohou opustit její příbytek.

Jména dále přibývala, avšak děvče již bylo ponořeno do výzvy jako kdyby byla omámena. Čekala na povel, kdy může začít.

Odkaz na celý seznam najdete v komentáři.