𝚝𝚠𝚎𝚕𝚟𝚎.

878 80 13
                                    

sunope :
kdo ti ublížil?

sunope :
proč máš ten monokl?

sunope :
a ty modřiny?

sunope :
Yoongi usměj se prosím.

sunope :
neplakej prosím.

sunope :
strašně mě to bolí.

suga.min :
tak sem přijď a obejmi mě ty idiote konečně už!

suga.min :
když ti na mě ták záleží!

zobrazeno.

suga.min :
jasně, že nepřijdeš!

suga.min :
seš prostě jenom srab!

odesláno.

...

Hoseok se zhluboka nadechl a nemohl věřit co to dělá. právě jeho cesta mířila k uplakanému chlapci, který seděl na lavičce v parku.

tak moc ho bolelo to vidět.

tak moc trpěl.

trpěl s ním.

trpěl, protože ho měl rád.

trpěl, protože ho miloval.

,,Y-Yoongi?" jeho hlas přeskočil a jeho dech se málem zastavil, když k němu starší zvedl pohled. tvář měl fialovou, slzy mu stékaly a v očích měl takovou bolest, jakou v jeho očích brunet asi ještě nespatřil.

,,Hoseoku, jdi pryč,". ty jsi ták tupý Yoongi.. ták moc tupý.

,,co se stalo Yoongi?" brunet se však nedal. sedl si na lavičku vedle něj a opatrně mu položil ruku na záda. tu ovšem mentolový chlapec ihned setřásl a postavil se. byl zklamaný. z toho, že nepřišel ten, po kterém toužil aby přišel.

že nepřišel ten záhadný 'Jay'.

kdyby tak věděl..

Yoongi se bleskovou rychlostí vydal pryč. ovšem jeho cesta domů nemířila. ne zpět k té bolesti. mířila k rybníku kam chodíval, když chodil psát písně. když se potřeboval uklidnit, když potřeboval být sám.

𝙨𝙝𝙞𝙣𝙚 𝙤𝙛 𝙝𝙤𝙥𝙚 / 𝘮.𝘺𝘨 × 𝘫.𝘩𝘴 / 𝘵𝘦𝘹𝘵𝘪𝘯𝘨 ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat