𝙨𝙝𝙞𝙣𝙚 𝙤𝙛 𝙝𝙤𝙥𝙚 / 𝘮.𝘺𝘨 × 𝘫.𝘩𝘴 / 𝘵𝘦𝘹𝘵𝘪𝘯𝘨 ✓

𝚝𝚑𝚒𝚛𝚝𝚢 .

- pozn. autorky - všechny prosím, aby si přečetli výkec dole, byla bych vděčná ♥

suga.min :
napíšu ti sem, abys nemusel furt přepínat účty.

suga.min :
pokud takhle budeš pokračovat, zblázníš se Hobi.

hobi.seok :
já to, ale zvládám Yoongi hyung ^^

suga.min :
hyung?

suga.min :
já jsem starší než ty?

hobi.seok :
no jo, už to tak bude ^^

suga.min :
no nic.

suga.min :
zpátky k tématu.

hobi.seok :
žádný téma není.

suga.min :
mlč.

suga.min :
stačí mi tě vidět ve škole.

suga.min :
za chvíli se z toho zhroutíš.

hobi.seok :
já ty prachy ale potřebuju.

hobi.seok :
jinak skončím na ulici Yoongi..

suga.min :
cože?

hobi.seok :
je tu spoustu věcí, které o mě nevíš.. ale jsou to věci, které se říkají do očí.

suga.min :
tak pojď ven.

hobi.seok :
teď?

suga.min :
jo.

suga.min :
je víkend.

hobi.seok :
vymlouvat ti to nebudu..

hobi.seok :
proč bych měl, že.

hobi.seok :
i need ur hug.

suga.min :
za půl hodiny v parku.

zobrazeno.

...

hned co brunet spatřil mentolovo vlasého chlapce se mu na tváři vytvořil krásný úsměv a on se mu vydal naproti. chvíli jen tak chodili po parku, ale poté se brunet konečně odvážil začít. společně si sedli na jednu z laviček a Hoseok se hluboce nadechl.

,,od osmnácti žiju sám, jelikož.. mě rodina vydědila. pamatuješ si, jak jsem ti psal, že nemám ani mámu, ani tátu?". Yoongi přikývl. ,,mám, ale.. jsou pro mě jako mrtvý. potom co zjistili, že jsem na kluky mě prakticky vyhodili. žil jsem pár týdnů u prarodičů, ale nechtěl jsem dlouho oxidovat a tak jsem si našel byt. bohužel jedna brigáda nestačila, proto mám teď dvě. moji prarodiče pro mne byli vším.. bohužel babička mě v létě opustila a dva měsíce na to i děda.. prakticky mi nezbyl nikdo kromě tebe,". Hoseok i přes to, že byl smutný se usmíval a hned na to měl malého chlapce ve svém náručí. spíše by se dalo říct, že on byl v jeho náručí.

i přes to, že byl menší, i přes to, že byl drobnějšího právě mladšího objímal jak nejsilněji dokázal. seděli tam tak snad půl hodiny a oba byli šťastní. konečně měl jeden toho druhého.

Hoseok se poté odhodlal k činu, po kterém toužil celé tři roky. čin, který oběma chlapcům nejspíš změnil život. na nic nečekal a do svých rukou vzal Yoongiho krásné tvářičky. nejdříve se mu hluboce a s láskou v očích svých pozřel do těch jeho a nakonec konečně spojil jejich rty v jedny.

a jak to dopadlo?

zůstali spolu?

to už je pouze a jen na budoucnosti.

je to hold kouzlo knih. poté co se přečte poslední kapitola už si můžeme jen vymyslet pokračování. protože stejně tak jako zde, tak i v reálném životě nejde určit co se stane den následující.

dále je na nás, zda-li na příběh zapomeneme, nebo si ho domyslíme.

...

gratuluji, pokud jsi to dočetl/a až sem.

a chci velkou pochvalu za to, že jsem příběh dopsala! -jakž takž

a teď po tobě chci jediné, přečti si toto.

původně jsem příběh plánovala delší, ale pamatujete, jak jsem na začátku psala, že mě občas prostě napadne jiné téma a je z toho průšvih?

asi něco podobného se mi právě stalo.

ještě k tomu, texting miluju číst, ovšem ve psaní jej jsem slabá.

bylo mi líto knihu opět stáhnout a proto jsem se to rozhodla ukončit rozumně zde. prosím, nezabijte mě. velké klišé - tak bych asi nazvala konec příběhu, ale lepší, než-li ho mít další rok rozepsaný a nikdy ho nedokončit. není to má první a rozhodně ani ne poslední kniha, ale uznávám. tato kniha je jedna z mých slabších a proto slavnostně oznamuji !

chystám knihu. konečně pořádně dějovou. a možná bude venku dřív, než tuhle kapitolu vůbec vydám. kdo ví. (tak prý možná ne)

každopádně jsem si jista jednoho a to je to, že tu knihu hodlám tentokrát doopravdy propracovat.

a až bude venku, u tohoto příběhu přibude kapitola, kde vám o tom dám vědět, takže.. bát se nemusíte. budu strašně ráda, když se někdo rozhodne podporovat mě i nadále.

ale pokud ne a konec tohoto příběhu vás zklamal naprosto to pochopím! a i tak ti děkuji, že jsi to dočetl/a až sem.

děkuji těm, kdo byli schopni tento výkec přečíst.

zatím ahoj! ♥